Hledám velkou lásku zn. sadomaso

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

Za dveřmi ložnic se určitě i v naší zemi dějí zajímavé scény. Jisté množství mužů hledá jisté množství žen, různě se párují, sžívají a zjišťují, jestli se k sobě hodí anebo ne. Někdy je takové sžívání značně bolestné, vlastně je takové téměř vždy, protože to bez toho ani nejde, ale rozmnožovací pud, konvence, strach ze samoty, přitažlivost nebo touha způsobí, že páry spolu nakonec zůstanou a tomu se říká partnerská láska.

Jestli něco Martinu na Pavlovi překvapovalo, byla to jeho rozporuplnost. Byl totiž úplně jiný ve firmě než v soukromí. Zatímco ve firmě působil velmi výbojně a mocensky jako velký šéf, doma se choval opačně. Jako by si doma vyvažoval svou touhu dobít svět tím, že Martině dělal rád sluhu a choval se i jinak poníženě. Musela si zvyknout na to, že je tak trochu bolestín, který se v tom vyžívá.

"Ježíši," zavzdychal, "ty mě ale trápíš…"

Pořádně ho poškrábala za to, že si nedal pozor a udělal jí cucfleka, když se se spolu vášnivě milovali.

"Mě to strašně vzrušuje!"

Martina si občas připadala jako velká domina. Přemýšlela, jestli je to její přirozenost. Nešlo jen o sex, ale o přístup k tomu, jak vedli domácnost. Dva milenci si vesměs rozdělí role podle toho, kdo je muž a kdo žena. Ale u nich to tak úplně nefungovalo. Ve firmě byla Martina zvyklá starat se, ale doma se jí Pavel motal pod nohama. Nevadilo jí, že vyváří, ale považovala to za zbytečné. Držela dietu a ta jeho tučná jídla, na která byl zvyklý od maminky, nejedla.

"Hezky se napapej," šišlal dětinsky.  

Neustále vozil něco z obchodních cest. Vytvářel tím teplo domova, ale ona měla ráda střízlivý styl. Chtěla mít všechno rychle hotovo a jeho italské způsoby ji nudily. Dárky, svíčky, bílé víno, večerní romantiku považovala za luxus. Chtěla se mít dobře, ale tak nějak přiměřeně. Odpočinout si u dobré knihy. Jenže Pavel si chtěl povídat o firmě, což jí vadilo. "Mám toho za celý den plný zuby!"

"Jasně, zlato."

Nechala si masírovat "zádíčka" a odpočívala. Přemýšlela, jestli je takhle šťastná? Našla si dobrého chlapa, ale bylo to to pravé? Každý z nás má někde ideální polovinu. Někoho, s kým tvoří dokonalost. Ale je taková dokonalost vůbec možná? Nezraňujeme se bodlinami, sotva se k někomu přiblížíme? Nemá člověk od narození příliš pichlavou kůži? Není láska až příliš velká bolest?!    

"Ty mě hrozně trápíš," vydechl Pavel.

"Já?" řekla, "ty mě otravuješ!"

Ponižovala ho, protože si o to říkal. Vlastně ji k tomu nutil, ona by si to sama nikdy nedovolila. Chtěl být pod pantoflem, dělat jí sluhu, uklízet po ní, dostávat kapesné. Měla pro něj zvláštní sešit, kam mu psala úkoly, které musel ten den splnit. V práci dostávala úkoly Martina, tady si své role zcela vyměnili.

"Tobě to takhle vyhovuje?" zeptala se.

"Je to moderní," řekl Pavel nadšeně, "ty makáš celej den ve firmě a já se chci doma taky podílet..."

Viditelně ji měl rád, ale ona si ho už nevážila. Možná toužila po něčem úplně jiném.

"Večer přijde Saša!" oznámila.

Nikdy mu o svém úletu se sekretářkou neřekla. Brala to jako splněný sen z mládí, Saša se tomu podřídila, i když v kanceláři vzdychala, kdykoliv spolu osaměly. Chtěla si o všem popovídat. Naléhala na ni tak dlouho, až to vyřešila šalamounsky.

V sedm večer se ozval zvonek. Saša měla vlasy na ježka jako Martina, hranaté brýle a kostýmek. Pavel vypadal natěšeně, skoro to vypadalo, že je mu jasné, co přijde. Vůbec by se sexu ve třech nebránil. Otevřel bílé víno z lednice, zapálil svíčky a pustil Ricchi e Poveri.

Dobře se bavili a popíjeli. Pavel došel ještě pro jednu láhev a pak pro další. Martina ztratila zábrany a cítila se krásně. Bude dělat jen to, co opravdu chce. To, po čem opravdu touží. Měla Pavla ráda, ale jeho psovský kukuč ji unavoval. Ona chtěla někoho, kdo jí dát poznat, co je to dokonalá harmonie.

Začala Sašu líbat a vysvlékly se. Na nic už nehleděly, ani na Pavla, který se k nim přidal. Hladily se navzájem a vzrušovaly se. Pavel jim trochu překážel a tak vyndala ze zásuvky želízka. Dostala je od Pavla k Vánocům a teď jí přišly vhod. Připoutala ho k noze od gauče. Mohl se už jen dívat, jak si Sašu vede do ložnice.

"Panebože!" zavzdychala Saša.

Bylo vidět, jak si to spolu rozdávají. Používaly gumový penis. Pavel ležel pod gaučem nahý, výrazně ztopořený, naprosto zbytečný chlap...

26. kapitola z románu Pseudochlap