Deník spisovatele - jsme plytké kreatury bez velkých hodnot…
To, že žijeme v konzumní placatosti, v plytkosti bez velkých hodnot, je už příliš dlouho zřejmé. Můžeme si za to sami, že jsme uvěřili, že pravda je relativní, že každý má svůj úhel pohledu, že musíme respektovat, když jiný považuje za hodnoty něco, co je pro nás brak. Že krása je relativní, tudíž ten kýč, co se mezi námi stále šíří, je v pořádku. Že každý, starý, mladý, hloupý či chytrý, má stejnou váhu a jeho výpověď je stejně cenná jako kohokoliv jiného. Dobře to charakterizoval malíř Jiří Sopko v pořadu Marka Ebena Na plovárně. Starý klasik, vystudovaný v šedesátkách, řekl, že dnes může každý za umění prohlásit cokoliv.
Ano, liberalizace doby pokročila za meze snesitelnosti. Je to totiž už jen narcismus komunit, které rozmělňují hodnoty. Když se preferují tzv. slabší, je to vždy na úkor kvality. Jestliže dáváme přednost tomu, co produkují menšiny, ženy, homosexuálové, jiná etnika, jen pro jejich krásné modré oči, devalvujeme tím celek. Jako kdyby nešlo vždy o univerzalitu, ale čistě o sociální inženýring. Strach, že budeme někoho diskriminovat, nás nutí jednat utilitárně, umlčet talent, ohnout pravdu, přijmout hnus. Je mi líto, ale to, co dnes produkuje film, literatura, hudba a obecně média, je škvár, bulvár a konzumní artikl.
Jestli to někomu vyhovuje, pak mně určitě ne. Už příliš dlouho si podle mě západní společnost lže do kapsy. Zmírnění tzv. kulturních nerovností se proměnilo v mrzačení přirozenosti. Kdo preferuje průměr, osekává tím to, co vyniká. Jediná aristokracie je aristokracie ducha, napsal Friedrich Nietzsche. Chtěl tím říct, že jediná ospravedlnitelná nerovnost je nerovnost našich schopností. Nemůžeme před tím strkat hlavu do písku. Krása je jen jedna, pouze každý má jinou schopnost ji rozpoznat. Stejně tak někdo líp rozeznává dobro od zla. Je třeba udělat tento duševní obrat, opět pravdu vnímat, vyvolat duchovní revoluci.
Ano, je třeba znovu tříbit hodnoty. Dnes jsou tak rozdrobené, že nemají valnou cenu. Podlehli jsme klamu digitálního věku, mýtu o postfakticitě, preferované hlouposti. Už tím, že hlouposti dáváme stejnou váhu, ji zcela nepatřičně protěžujeme. Pravda, čili fakt, je dokazatelná, a ten, kdo něco tvrdí, by měl své řeči dokázat, pokud to nedělá, měl by být apriori uznán lhářem. Presumce viny je v tomto případě nutná. V oblasti ducha je každý jen hledačem a pouze ověření toho, co tvrdí, ho povyšuje do role určité autority. Bez toho patří do masy podezřelých. Měli bychom se dohodnout, že podezřelost je společenské faux pas.
Chápu, že mnohým to tak vyhovuje, že si libují v konzumní placatosti, ale je to čirá krátkozrakost. Spokojeně vegetují, dokud se nic nestane. Teprve v mezní situaci, kdy jde o život, rozeznávají pravdu. Jenže to je už pozdě, aspoň většinou. Uvědomění si sebe, své existence, by mělo být něco, co se vyučuje místo maturity. Znalosti se dají vždy dohnat, ale přístup ke světu už velmi těžko. Buď mám v sobě hloubku, nebo jsem plochý jako baterka, co má krátkou životnost. Digitální prostor je dnes zkouškou kvality. Většina z nás v něm dokonale pohořela…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |