Deník spisovatele – Kundera aneb něco o českých mindrácích…
Málokdy se v Česku stane, že by vydání knihy způsobilo takový poprask, jako se to stalo s biografií Milana Kundery. Dokonce i český premiér s ní pózoval ve svém nedělním hlášení Čau lidi, aby zdůraznil, že to není vůbec dobrá kniha. Tím myslel, že je to morálně špatná kniha, a já bych řekl, že jestli se knize něco podařilo, pak otevřít bolavé rány minulosti, které naše společnost v sobě nosí. Jednak vzbudila vášnivou polemiku kritiků, kteří už jen málokdy vylezou ze svých smutných koutů, což jednak dokazuje stále beznadějnější úroveň literatury, ale také to opět jednou vrhlo světlo na dva zákopy v české společnosti.
Projevily se totiž jen dva krajní postoje, jeden knihu i s jejím morálním názorem na Kunderu odsoudil, zatímco druhý knihu ocenil. Až na několik výjimek lze tyto dva postoje rozdělit na morální relativismus a na morální dogmatismus. Proč je to tak vyhraněné? Samozřejmě, že je to nemoc doby, myslet černobíle, vyjít ze své subjektivy (původu, temperamentu) a dobrat se chladnou logikou k názoru, který je dokonale extrémní. Ale není to jen o tom, důvodem jsou i objektivní fakta, kterých se kniha týká. Jan Novák vrší zdokumentované údaje o Kunderovi a není to příliš veselé čtení, jelikož vypovídá ze všeho nejvíc o své době.
A právě sama doba formuje konkrétní postoje nejvíc. Nevěřím, že takové vášnivé kritiky, které jsem měl možnost si přečíst, vyvolaly jen sympatie či antipatie ke Kunderově (příp. Novákově) osobnosti. Stejně jako Kunderu ovlivnil otec, zapálený komunista a budovatel kultury, máme i my všichni svůj původ, a zdá se, že často vytěsněný vztah ke své minulosti, který předurčuje naše postoje. Pak se ovšem uchylujeme k poměrně černobílému hodnocení života spisovatele Milana Kundery. A tím nemyslím, že je to jednoduchá přímka mezi otcem komunistou nebo otcem kulakem, která nás postaví do správného zákopu.
Podstatnější na tom je to, jak stále působí minulost. Její nedořešenost se na této kauze ukazuje velmi pregnantně. Jan Novák zaujímá postoj morálně dogmatický, má svůj původ, byl emigrantem, a je poznat, že v průběhu psaní biografie se v názoru ještě utvrdil. Kundera je morální relativista, je to člověk bez skrupulí a kariérista. Ano, také je skvělý spisovatel, ale to je v morálním odsudku podružné. Jestliže udal, aby se sám zachránil, nemůže už mít naši úctu. Dílo je tím nakažené jako koronavirem. Tady nadsazuju, protože mi to z té knihy tak trochu vyplývá. Buďto jste na správné straně zákopu, anebo jste morálně pochybní.
Obecně vzato bych přivítal větší názorovou bohatost. Ve společnosti prostě neplatí jednoduchá logika, je třeba hledat nadhled, rozporovat realitu tak, aby získala větší plastičnost. Kundera je složitá, ale významná osobnost, je třeba jí dát prostor, aby se vyjevila v celku. Přestože už dvacet pět let, co ho beru za svého mistra, vím, že to byl konjunkturalista, také vím, že nikdo jiný tak dobře nezasadil myšlenky do prózy jako on. Novákova biografie je umění možného (ideální by byla Kunderova spolupráce), je čtivá, občas až příliš dogmatická, jejím bonusem je, že svrhává modlu a obnažuje mindrák totality, který mnozí z nás v sobě stále nosí…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |