Deník spisovatele – Češi napnuli veškeré síly, aby byli nejhorší v Evropě
Už je to bezmála rok, kdy vláda vyhlásila svatou válku koronaviru, a za tu dobu se odhalila jedna trpká zkušenost, že plošné restrikce po vojensku nefungují a že tato bitva je už dlouho prohraná. Zavřít obyvatelstvo, tvrdě omezit život, trestat a vyhrožovat, je cesta zejména v Česku velmi nejistá, zvlášť když nepotíráte armádu, ale chřipkový vir, který je součástí biosféry od dinosaurů. Pokud dnes mýtíme koronavirus, který přebil chřipku, příště přebije koronavirus ještě horší parazit. Jenže v éře Twitteru a marketingu je těžké pochopit, že viry nejde vymýtit, ale lze se na ně jedině adaptovat, tedy je de facto civilizovat.
Jak by taková civilizace měla vypadat? Určitě ne tak, že zastavíme na x-let svůj drahocenný život. To hlásají experti, solidní sociopati, kteří jsou čistí teoretici, ale život jim utekl mezi prsty. Jednoho vojenského stratéga jsme už měli tu čest v jeho papalášství poznat. Kvůli němu a jemu podobným je dnes stát na pokraji vyčerpání. Není to jen o přetížených JIPkách, jak se nám snaží vnutit, ale o devastaci života. Jestliže lidi dusíte v tom, co je pro ně přirozené, dusíte jejich motivaci. Jejich odpovědnost klesá tím víc, čím víc jim nutíte roušky anebo dnes respirátory. Příště jim budete muset vnutit plynové masky s choboty.
Většina lidí dnes používá ochranu jen formálně. Opravdu si chceme hrát na něco, co je chiméra? Ano, zdraví je nejcennější majetek člověka, kromě jeho lidské důstojnosti. V historii se mnohokrát potvrdilo, že lidé chtějí raději svobodu, která jim vrátí důstojnost, než otrocký život. Tato volba je zřejmá stále, i v době koronaviru. Je to stejné, jako když se po roce 1989 dostaly státní ruiny do rukou soukromých vlastníků. Náhle se lidé začali bát o svůj majetek, začali se o něj starat, aby ti druzí neřekli a aby se před nimi ukázali. Tak funguje i ochrana zdraví, holenkové. Chce to jen opustit své pokusné laboratoře a vnímat svět.
Navíc riziko je nedílnou součástí civilizace. Propadli jsme chiméře, že lze všem lidem zajistit dlouhověkost. Nejlépe na státní útraty, podle direktiv, které určují technokrati. Ani naši předci nikdy nevěděli, jestli přežijí válku nebo pandemii. Nenapadlo by je vinit za to ty mladší a zdravé a žádat po nich sebeobětování. Tak altruismus nefunguje, leda v hlavách expertů, co mají lidi za kuřata. Zajistí jim teplíčko, žrádlo, technologický věk dožití a naplánovanou smrt. Pěkně děkuji, nechci. Krása života je v riziku, které nás nutí k zodpovědnosti. Každý sám nejlíp ví, co potřebuje, to mu žádná marketingová vláda nezajistí.
Apropó, marketing nás už úplně zblbnul. Ten řeší jen to, co chceme slyšet dnes a nemá žádnou strategii. Loni na podzim jsem tady položil otázku, zdali vláda vůbec ví, co bude dělat na jaře. Jestli nekonečný lockdown nebo něco chytřejšího? Nemůže přece být tak hloupá a netušit, že virus je přirozený a že tady zůstane. Vakcinace pomůže rizikovým, ale nikdy se ho nezbavíme. Co chce vláda dělat na podzim? Posílit imunitu anebo jen stále barikádovat? A tak pořád dokola další léta? A budeme se dusit v rouškách a v respirátorech a místo zdravého pohybu vysedávat doma, zatímco venku budou chodit lidé ve skafandrech?!
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |