Deník spisovatele – úděl náročného diváka v dementní společnosti
Mám tu výhodu, že si píšu deníček pro budoucnost, a nemusím brát ohled na současníky, natož na amébovitý prostor blogosféry, tudíž se mohu občas přiblížit tomu, co jiní hůř: a to je pravda. Fascinuje mě, že nikdo u nás nemluví o vztahu mezi politickou korektností, která nám už dvě desetiletí vymývá mozek, a mezi úpadkem tvůrčí invence. Ta korelace je totiž pro pochopení dneška naprosto klíčová. Dokud se necháme obluzovat utopií, kterou vyprodukoval Západ (pokolikáté už?), pak budeme sledovat filmy na úrovni socrealismu 50. let, které prosluly kvůli své poplatnosti režimu svou komickou impotentností.
Komická impotence je totiž pro korektnost typická. Chápu, že mnoho lidí je bezduchým příjemcem, že se identifikují s banalitou, že jim nevadí žít jako eunuchové. Korektnost je duševně limituje, zatímco nekorektnost je dnes příliš riziková. Ale tento současný rozpor lze popsat i lepšími slovy: sterilita versus spontanieta. Co jiného je korektnost než sterilita, vyčištění života od všeho „nebezpečného“? Jakýkoliv mikrob, špína, jsou spolehlivě odstraněny, aby nemohly volně bujet. Jenže právě infekce, tedy něco, co narušuje status quo, je podstatou tvorby. Kdo tohle nechápe, nechápe vůbec princip lidské tvořivosti.
Pak se nelze divit, jak upadá filmová tvorba. Zmiňuji ji, jelikož je pro mě nejmasovějším uměním. Snad každý na filmy kouká, je hodnotitelem, jenže dnes není příliš co soudit. Produkce streamovacích služeb válcuje svět a dokonává nivelizaci. Jednak vymezuje témata, která jsou správná resp. politicky korektní. Za druhé to vede i k šablonovitosti, stále stejný model, jak vymačkat emoce. Jenže omezenost témat a postupů je koktejl smrtelné nudy. Aspoň pro náročnějšího diváka. Což se odráží v tom, jak jsou dnes filmy oceňovány. A je jedno, jestli jde o Césara nebo o Medvěda, nebo dokonce o Oscary.
Dám příklad Oscara za cizojazyčný film. Odraz toho, co nejlepšího vzniká po celém světě. Během pandemie jsem si pustil filmy za posledních dvacet let. V mých očích obstálo jen několik, např. loňský vítěz, jihokorejský Parazit, řeší téma skutečné bídy, což je ovšem něco, co u nás nemá ani jak rezonovat. Na to jsme asi příliš zpovykaní. Také film Chlast, letošní vítěz, se trochu míjí. Je to slušný film, s výborným Madsem Mikkelsenem, o alkoholismu v dánském pojetí. Nepochybuji, že bychom na stejné úrovni dokázali takový film natočit i u nás - jenže to byla pravda před nějakými zhruba dvaceti lety.
Prakticky jediný velký film posledních let je Velká nádhera. Sorrentino mi přijde jako poslední tvůrčí mohykán. A to proto, že dovede ukázat lidskou pomíjivost univerzálně. Film je sice odkazem na Sladký život od Felliniho, ale jde si svou cestou. Ukazuje jak mužskou ješitnost, tak i ženskou marnivost, padni komu padni. Proč to nesvedeme dělat běžně? Jak to, že nad námi visí meč autocenzury? Tlak dementů, kteří svým křikem přehluší jako už mnohokrát v dějinách pravdu? Bez skutečné pravdy, bez ostrosti, nelze nikdy dospět k umění. Jenže komu dnes záleží na kráse, když si každý potřebuje nechat pofoukat bebíčko...
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Přímý přenos Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
V Litvínově vnikl násilně do budovy gymnázia muž, policie podezřelého zadržela
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Nebojíme se, tahák nepotřebujeme. Maturanti vyrazili na písemky z češtiny
Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...
Česko se v žebříčku svobody tisku propadlo o tři příčky, Slovensko ještě víc
Česko si v žebříčku svobody tisku oproti loňsku pohoršilo o tři pozice, je sedmnácté. Pořadí vydává...
Prodej historického domu, obytná plocha 316,8 m2 + 154 m2 půda.
Žleby, okres Kutná Hora
4 700 000 Kč