Deník spisovatele – být pan Flégr dávno bych spáchal harakiri…
Koronavirus odhalil v úplné nahotě, v jaké bezfaktičnosti vlastně žijeme, stačí si vzpomenout, jaké předpovědi vypouštěli z úst různí experti, dokonce vědci, žít v čestnější společnosti, museli by už dávno spáchat rituální sebevraždu. Ty přepjatosti a zjevné nesmysly šly ze všech stran názorového spektra, ale od vědecké komunity, která je dnes tak ceněná, byly obzvlášť nemravně zavádějící. Šíření nesmyslů o zamykání se doma nebo zavření škol na pár let vytvořilo ještě víc strachu než strašení mrazáky na ulicích našich měst. Příkladem čistě marketingového nesmyslu byla pak tečka za pandemií v létě roku 2021.
Proč vlastně takové predikce vůbec nevychází? Protože žijeme odtržení od skutečné reality naší existence. Není pravda, že pravda je relativní, to ji jen takovou vnímáme. Pravda je v opravdovosti, je to v podstatě správnost, s jakou žijeme. Být pravdivý znamená se neustále korigovat, hlídat si svou vnitřní identitu. Druhý stupeň je to, že upadáme do představ, jací bychom chtěli být. Náš sebeobraz nemusí korespondovat s pravdou, stejně jako ani nelicuje s obrazy o nás ve vědomí druhých. Jejich obrazy se mísí s našimi obrazy ve společnosti falešných identit. Vůbec nejfalešnějším obrazem je obraz v mediálně-veřejném prostoru.
Kdokoliv se medializuje, ztrácí pevnou půdu pod nohama. Ano, může mít v ruce dokonce i vědecký fakt, ale ten funguje pouze v holé autenticitě, na tržišti, kde se vedou řeči, ztrácí smysl. Žijeme na bázi pravděpodobnosti, občas spíš jen pouhé víry. Jestli jsme pár tisíciletí věřili v bohy, novověk nám přinesl víru ve vědu. V holé autenticitě nám pomáhá, přináší pokrok, ale ve světě obrazů se stává modloslužebnictvím. Proto je tak nemravné, když se vědci stávají falešnými proroky. Jejich úkol je zůstat v autenticitě, to je v exaktní rovině. Což je rovina neustálé sebekorekce, hlídání si své vlastní identity.
Jenže místo toho zažíváme mediální exhibice. Je až s podivem, kolik lidí věří „pravdě", která je pouhým přízrakem. Jejich vystajlované tváře jsou plné sebeklamu, plné zmatené image. O tom, jak je člověk vězněm obrazů, které o nás vytvářejí druzí, píšu v Životě egomana. Paradoxně jsou největší egomani ti, kdo si to o sobě nemyslí. Jsou tak zaujati sami sebou, že už dávno nevědí, kým vlastně jsou. Vyznat se ve společnosti, ve světě vylhaných sebeobrazů, je těžké. Je to de facto umění možného, neboli neustálé korekce názorů. Dnešní pravda záleží víc na důvěryhodnosti nežli na faktech.
O to hůř se vyznáme v hysterii covidové pandemie. Taková doba ze své podstaty plodí různé falešné proroky. Ať už jsou to pochybní odpírači typu pí. Pekové či šílení zavírači typu pana Flégra. Je něco ohavného na tom, když je média preferují. Největší úpadek pravdy je ten mediální, který je až příliš často nemravný. Parazituje na strachu, na nejpudovější úzkosti z vlastní existence. Ve strachu je člověk stádné zvíře, nemá v sobě nic, co by na něm bylo pravdivého. Pravda je v každém z nás - v tom, jak poctivě se dokážeme podívat sami na sebe.
Jedině při hledání identity, její správnosti, skutečně žijeme, v opačném případě je lepší spáchat harakiri...
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Nejvyšší soud USA se poprvé zabývá otázkou, zda mají bývalí prezidenti absolutní imunitu vůči...
Trvalo to měsíc. Baltimore otevřel kanál pro lodě uvězněné po zřícení mostu
Měsíc po zřícení přístavního mostu proplula nově otevřeným plavebním kanálem v Baltimoru první loď....
Chcete peníze? Máme otázky! Jourová jménem Bruselu griluje Ficovu vládu
Nikdo si nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů, řekla ve čtvrtek...
Ázerbájdžán v Karabachu zboural arménskou vesnici, na místě staví mešitu
Ázerbájdžán v jedné ze znovuzískaných vesnic v Náhorním Karabachu zbořil 200 let starý arménský...
Dům v Nejdku v současnosti využívaný jako komerční budova
Husova, Nejdek, okres Karlovy Vary
3 700 000 Kč