Deník spisovatele – pohádka „Tři oříšky pro popelku“ po norsku
Každý nosíme v sobě archetypy; např. mně se zdálo, že si vybírám Aston Martina anebo Jaguára, načež jsem se probudil a řekl si, že je úlevné, že už vlastně nepotřebuji ohromovat žádné fifleny, kterým záleží víc na statusu nežli na osobnosti. Kolektivní archetypy si předáváme ve formě pohádek, tedy od dětství, ale taky odrážejí národní dějiny, v Česku jistou nevraživost vůči vrchnosti. Takže hloupý Honza, který není zase až tak hloupý, najde štěstí, přestože je chudý, a vezme si princeznu a zesměšní knížecího pána. Obdobně chudá dívka Popelka, která sní o princi, má nakonec nádhernou svatbu.
Archetyp o Popelce je všeobecný, tudíž záleží na národním cítění, jak se zpracuje. Norové, neboť milují českou verzi, se ji rozhodli napodobit a tak natočili remake. Je mi úplně putna, že se tam líbají muži, nechápu, proč by se mělo něco vystřihovat. Ať se ukáže v plné nahotě to, co je nešvarem doby: a to je ideologizace tvorby. Jestliže tvůrkyně předeslaly, že jde o feministickou pohádku, je vše od začátku jasné. I kdyby si honily triko, jak chtěly, žádný skvost nevytvoří. Ideologie, která dělá ze světa bitevní pole pohlaví, nevytvoří krásu. Česká verze krásná je - šikovná Popelka sbalí natvrdlého, ale chrabrého prince.
Chyba dnešních ideologů je prostá, myslí si, že přečůrají dějiny. Jestliže marxismus přivolal sto let třídních bojů, dosáhl toho, že je u nás o dost vyspělejší kapitalismus. Ano, už padesát let zažíváme různé mutace typu feminismu, korektnosti, alarmismu. Člověk se někdy děsí toho, zdali v tom bude žít celý život. Je tady spousta takových, kteří žijí v iluzích, a pak se diví, co se v Evropě děje. Na Vánoce si sáhnout nedáme, to jistě, ale že se sahá na spoustu jiných hodnot, nevidí. Nejde o to, že hodnoty jsou něco svatého, ale o to, co je nahrazuje: Utopie, co by rády opět změnily člověka na poslušné zvířátko.
Je až sranda, jak se vše opakuje: Příklad za všechny je nový ministr pro hospodářství a ochranu klimatu v Německu. Není lepší ukázka utopismu v praxi, než politik bojující za byznys a zároveň i proti byznysu. Chudák schizofrenik, který tohle ustojí! Připomíná to totalitní vize, kdy se realita natírala na růžovo. Za socialismu se bojovalo za mír, ale kdo by se nad tím divil, že? Hospodářství se dá přece vést udržitelně, žádné inovace, které nejsou zelené, nepřipustíme. My vrchnost víme nejlíp, co se má na světě vyrábět. To, že kreativita musí být vždy podvratná, je přežitek, který trousí hloupí Honzové.
Jistěže je to představa nádherně slunečného světa. Takového, který popsal už Campanella nebo ho zažíval Neználek. Žádný větroplach v Kvítečkově nebyl, všichni byli převychováni. Ale na pořádné filmy si budeme muset zase pár desetiletí počkat. Co budu dělat mezitím, nevím, ale jezdit Aston Martinem nebo Jaguárem nebudu. Auto je pro mě spotřební věc, když ho vůbec potřebuji. Za důležité považuji jiné hodnoty, pořádnou stavbu, pořádný strom, pořádnou knihu, nebo jiné tvůrčí dílo, třeba i pohádku, která vychází z vnitřní opravdovosti - a nikoliv z archetypů, které se snaží dnešní idioti ideologicky vyrobit…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
Policie navrhla obžalovat za podvod dva rusínské aktivisty s vazbami na Zemana
Policie navrhla obžalovat dva proputinovské rusínské aktivisty Mychajla Ťaska a Vasyla Džuhana z...
Nejdřív spor o Green Deal. Sliby politiků pak převrátila umělá inteligence
Tématu Green Dealu a jeho možné revize se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Velitelé jsou svině, moji rotu zničili. Ukrajinci hasí průlom v Donbasu
Premium Zatímco Rusové rozšiřují průnik kolem strategicky položeného městečka Očeretyne, Ukrajinci řeší,...