Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí. Snad kromě faktografie o Gottovi od Klusáka nebylo nic, co by vyniklo, je to každoročně kolotoč stále nových snaživců, trudných rachitických povah, které si kompenzují svou úzkost tím, že ji promítají do smutných příběhů o pukající zemině, vysychajících hvozdech a oteplující se planetě.
Jestli má literatura smysl, pak v objevování současnosti. Měla by být živá, dnešní, občas i vizionářská. Jenže rachitici ztratili kontakt s realitou, nebo ho nikdy ani neměli, proto píší knihy, na něž se hned zapomene, aby je za rok vystřídali jim podobní. Neschopnost být autentický, vidět skutečný život, je udržuje v žalu, který si pěstují tím, jak teatrálně chtějí spasit svět. Jenže román není psychoterapie, měl by ukázat svět, který je vždycky rozporuplný.
Právě v rozporuplnosti je pravý život. Umazat se jím je jediná cesta, jak se dostat k jádru věcí. K tomu ovšem už dnes nemá nikdo odvahu, jít chvíli dělat rukama, na pole, na stavby, do fabrik. Absolventi obskurních oborů těžko vnímají, že to, s čím se běžně zachází, se stále někde vyrábí, pěstuje, přiváží atd. Poznat to znamená vnímat proporce, reálné obrysy života, v tom, že se stále bojuje o živobytí, které neroste v supermarketu jak kokosy na palmě.
Když chcete psát, měla by z vás znalost věcí dýchat. Nemusíte nutně psát ságy o soustruhu, který vysoustružil ložisko, které se valí v kole vašeho auta, ale mělo by být cítit, že o něm víte. A tak je to se vším. Jestli by mělo být umění něčím, tak pravdou o světě v podobě slov, které sestavil ten, kdo se životem umazal. Ta špína znamená stále totéž, žít mezi lidmi, ve všech vrstvách, dostávat rány, taky je rozdávat, poznat život, který se děje hned za rohem.
Vyumělkovanost se pozná tím, že nepíše o dnešku. Utíká do minulosti nebo na vesnici, kam si vozí svá zoufalství. Jenže pravda je na ulici, kudy jezdí ráno pekaři, lomozí popeláři, tramvaje, které řídí lidi, kteří dřív dělali třeba v továrně. Ve fabrice, kde se stále obrábí, lisuje, i když se možná za ty roky změnily stroje. Už to nejsou soustruhy z NDR, ale nové NC stroje, ovšem materiál je pořád stejný, musí se obrousit, ochladit nebo uskladnit v regálech.
Ty fabriky jsou hned za rohem, stačí si tam zajít. Vnímat, že tam chodí lidé, že jiní hospodaří na poli, nebo jezdí ještěrkami po halách, do nichž pak rachitici chodí nakupovat. Svět je stále materiální, i když technologie jdou kupředu. Všechny ty změny, životní rytmy, by měl kromě jiného autor zachytit. Kvas v kancelářích, ranní spěch, kolony aut u Vltavy, hospody a záchytky. „Mladej, tys už ňák zešedivěl,“ řekl mi minule jeden barman.
Dnes nemá literatura velkou váhu. Odráží neurotismy, kterými žije úzká vrstva lidí. Jsou stejně neautentičtí jako politici - pravý autor nebo politik se umazal životem. Pak je důvěryhodný, volitelný, čitelný, není to produkt na jednu sezónu. Tohle dnešní době chybí, opravdovost. Bez ní není ani velká politika ani velká literatura. A kvůli tomu je i prázdná doba, kterou odráží prázdné fráze, floskule a slogany. A nezachrání to ani dlouhé, bezesporu pěkné nohy Daniely Písařovicové…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
„Jen jsem bral peníze. Na loď chtěli oni.“ Jak BBC našlo iráckého pašeráka lidí
Sedím v iráckém nákupním středisku tváří v tvář jednomu z nejnechvalněji proslulých pašeráků lidí v...
Rumunsko vozí gastarbeitery z Asie, lepí tak díry po vlastní migraci
Premium Východobalkánská země to dělá chytřeji než západ Evropy: jde o gastarbeitery na smlouvy, nikoliv o...
Polární záře, potíže s komunikací. Zemi zasáhla obří geomagnetická bouře
Zemi zasáhla v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně, uvedl americký Národní úřad pro oceán a...
V kulturistice jsem srdcařka. Hejtři mi pomohli k popularitě, říká Mikulcová
Seriál Ke kulturistice se Věra Mikulcová dostala náhodou, když jí lékař řekl, že je obézní a musí...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...