Není na škodu, a nejen coby připomínka.Jeden z přesvědč. kom anitkom, druhý se s ref kom spojil. Jojo. I to sou ty paradoxy pánů ,,Vańků"

Dnešní mladý čtenář absolutně neví, co s Nesnesitlnou lehkostí bytí počít. Nikoho nebaví. Stejně tak, jako si straší generace nikdy neporadí s Havlovým dramaty. Výhoda Havla bude vždycky ta, že díky životu ve vlasti bude vždycky lidem v postavách aspoň blíž, jsou univerzálnější. Američani Kunderu zfilmovali a dneska zpětně jim ten chlad a podivnost, odtažitost nezazlívám. Jsem dokonce ráda, že kult těch, co odsud odešli a dostalo se jim atraktivnosti a zbožštění, dostává místy trhliny. Čím dál víc k těm, co nikdy neodešli a žili českou skutečnost, byť exilová nakladatelství jsou ve své úloze nezastupitelná. Historie mrcha tak uplně není. Havel sice taky ješita v sobě nikdy neměl až takovou pózu, že by se udělal tajemným a nedostupným lidem.

Např. Havlova Audience je, myslím, i dnes velmi srozumitelná i nejširším lidovým vrstvám.

Vize socialismu s lidskou tváří nemohla vzít za své jako slepá ulička, protože vše závisí na tom, jak definujete socialismus. Můžete ho klidně definovat jako bití i jako soucitný kapitalismus.

Já bych to období spíš definoval jako tyranie s lidskou tváří (generálního tajemníka).