Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejlepší erotika mého života

5. 07. 2017 12:19:44
Zkrotit to nahé ženské zvířátko nebylo vůbec snadné. Navíc jsem se o to ani už nesnažil, bylo by to stejně zbytečné. Dělala si vždycky, co chtěla, ať už v šatech nebo svlečená.

A když byla nahá, měl jsem problém já, ne ona. Valérie se jen rozhodla, že se v tom horkém večeru schladí. Skočila do písníku a než jsem k ní doplaval, postříkala mě sprškou vody. Pak mi několikrát potopila hlavu pod hladinu a vyklouzla mi z náruče jako úhoř. Chtěl jsem ji zlíbat nebo uškrtit. Tak to bylo mezi námi odjakživa.

„Kdo tam bude dřív!“

Bylo nám přes čtyřicet a vůbec nic se nezměnilo. Stále jsme byli ulítlí, ale stále do sebe zamilovaní. Dva blázni na planetě otroctví. Ano, tady, v tuto chvilku, jsem se s ní cítil svobodně. V zarostlém koutu písníku, kde nebyli lidé, kde jsme plavali jen my dva. Ona jako dravá ryba, s mokrými vlasy, když ji lehké vlny vyplaví nahou na břeh. V západu slunce, na vyhřátém písku, stále stejně krásná, jako byla před lety.

„Na co čekáš?“ zeptala se tehdy.

Jenže tenkrát byly kolem nás davy. Skoro jsme se neznali a ona mě dráždila svou nahotou k nepříčetnosti. To se ostatně dodnes nezměnilo, stále se neznáme a stále mě příšerně vzrušuje. Možná je to tak dobře, erotiku zabíjí ze všeho nejvíc všednost. Ale tato chvíle, když vylezla nahá, ždímala si zmáčené vlasy, vystavovala se jako nevinné zvíře, byla jedinečná. „Za chvíli pojedu domů,“ řekla a zavzdychala.

Brodil jsem se písčitým dnem a hltal ji očima. Její pružné nohy, hebká prsa, pevné hýždě mě vzrušovaly. Co je krásnější než letmá chvilka se ženou, která vám nepatří? S milovanou ženou? Za okamžik pojede, ale teď jsme spolu. Ještě ji můžu pomilovat. Dobrodil jsem se k molu, kde si zatím sedla. Na starých zpuchřelých latích se schoulila sama do sebe. Nikde žádná loď, žádný člověk, jen krvavé slunce.

„Obejmeš mě?“ zeptala se.

Posadil jsem se těsně k ní. Objal jsem jí pažemi a svými stehny. Zůstala v mém sevření zcela nehybná. Jako by byla v myšlenkách jinde. Možná na nějakém vysněném místě? Mně bylo nejlíp tady. U obyčejného písníku, na vratkém molu, pod pokroucenými borovicemi. S Valérií v náručí. Cítil jsem její voňavou kůži a byl jsem vzrušený.

Měl jsem příšernou erekci! Dotýkal jsem se jí mezi půlkami a přitom jsem se ani nepohnul. To vzrušení byla čistá extáze. Dokonalost, kterou nesmíte pokazit. Sladká chvíle věčnosti. Ani Valérie se nehýbala, i když mě jistě cítila. Jak se jí tam dole dotýkám. Jako kdyby se z nás stalo sousoší. Stačil malý pohyb a ta největší rozkoš by vymizela.

Erotika je touha po spojení. Těsně před ním je nejextatičtější. Neměl jsem v tu chvíli sílu se z ní vymanit. Kolem nás kroužily vážky a kdyby si na nás sedly, nejspíš bychom se stejně nepohli. Lehké vlny se rozbíjely o molo a pravidelně šplouchaly. Jako by do rytmu milování. Do rytmu jejího dechu. Cítil jsem každé její zachvění, vnímal tlukot jejího srdce.

Přivoněl jsem si k její kůži a hlavou mi běžel film. Co všechno jsem měl už za sebou a co mi z toho zůstalo v mysli? Zažil jsem někdy něco erotičtějšího, než je taková prostá chvíle na molu? V tom věčném koloběhu pití, psaní, souložení a nicnedělání? Mohlo mi to něco jiného nahradit? Nějaká mladá holka s ničím nezatíženou dušičkou?

Ano, ta vášeň byla jinde. Spočívala v našem vědomí. Právě pro to všechno trápení, pro utrpení z milování. I tady jsme se spolu milovali. Tak jak jsem se ještě s nikým nemiloval. Vnitřně, skrz naskrz duševně. Prožívali jsme spolu milostnou slast. Cítil jsem její holá záda, stehna, prsa, hýždě, svůj tvrdý penis, tak strašně roztoužený.

Udělat krok navíc a něco by se zkazilo. Ta nesmrtelná chvíle by se proměnila v prchavost. Ve všední, banální sex. Vyprchal by a zařadil by se mezi další letmosti. Nezanechal by v nás žádnou stopu. Jako plno jiných aktů, jako plno jiných zážitků, jako plno jiných žen. Co mi po nich v paměti zůstalo? Naše jedinečnost je v nenaplněnosti.

Kolikrát jsme to už zažili? Tehdy poprvé, to jsme se ještě vůbec neznali. Nahá, veselá a velmi provokativní. Nechala se objímat ve vodě a svírala v dlani mušli, kterou jsem vylovil. Třeba ji má ještě schovanou? Kolem nás bylo plno jiných lidí. Tehdy jsme neznali ta správná místa. Hladil jsem ji v ohanbí, ale před těmi lidmi jsem se styděl. „Na co čekáš?“ zeptala se.

Pak jsme žili každý s jiným. Občas jsme se vídali. Občas jsme se sem vrátili na obyčejný písník. Měli jsme s sebou své děti. Malí caparti stavěli písečný hrad na břehu, zatímco my plavali. Všude byly davy lidí. Nesnášela plavky a když doplavala, převlékla se. Oblékla si průhlednou košilku. Všechno jsem mohl vidět. Její vztyčená ňadra i chloupky v klíně. Občas jsem ji kradmo pohladil nebo ukradl polibek. Vypadala šťastně. Hřejivé slunce, voda, písek, radost ze života a dětský smích.

Nakonec jsme tu rozkoš přerušili. Musela jet zpátky do svého života. A já spěchal zase do svého. Vstali jsme z mola a našli si své věci. Oblékli jsme se a bylo to už jiné. Svěřila se mi, že je vážně nemocná...

48. kapitola z knihy Otcovství

Autor: Jan Klar | středa 5.7.2017 12:19 | karma článku: 27.24 | přečteno: 1854x

Další články blogera

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 18.16 | Přečteno: 753 | Diskuse

Jan Klar

Malý kluk má velkého "oidipáka"

Matějovi bylo dávno osmnáct a přesto by mu vůbec nevadilo, kdyby si mohl zalézt k mámě do vany. Vždycky tajně zažárlil, když uviděl mladšího brášku nebo sestru, že si leží s mámou v horké vaně.

15.11.2017 v 12:13 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 828 | Diskuse

Jan Klar

Miluju tu ženu za volantem...

Viktor neměl moc rád, když viděl ženy řídit auto. Za ty roky ježdění si ověřil, že jejich chování na silnicích je rozporuplné. U mužů bylo všechno jasné, tam byla předem platná pravidla

8.11.2017 v 12:37 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 848 | Diskuse

Jan Klar

Způsob, jak přijít o panenství

„A tys ještě neměla kluka?!“ zeptala se její kamarádka. Na gymplu v úzkém kroužku to probíraly stále dokola. Už jí z toho fakt zvonilo v uších, jak si o ní vyprávěly, že je ještě panna.

31.10.2017 v 12:06 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 1279 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Dáma minimálně s dvěma P

Pořádkumilovnost a vstřícnost. Takové dobré vlastnosti. Ale někdy se jimi jejich nositel/ka dokáže těm kolem doslova zprotivit. Nevěříte?

24.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Jiří Turner

Tak soudržky a soudrzí, karty na stůl!

Vždy mě pobaví, když po zveřejnění článku, kterým vyjadřuji svůj názor na komunisty a jim podobné, se mě soudruzi a jejich sympatizanti snaží v diskusi napadat tak, aby nemuseli veřejně odtajňovat své přesvědčení, což mě těší.

24.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Milan Šupa

Co jsou Zákony Boží?

Zákony Stvořitele nemohou být zákony, pocházejícími od lidí, ale musí být Zákony přírodními. Zákony vesmírnými, nebo univerzálními.

24.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 128 | Diskuse

Pavel Nitka

Má svoboda v předposledním roce normalizace aneb Jak jsem se bál medvěda

A kdo by se taky té šelmy nebál? Je to velké, má to drápy, má to zuby, rychle to běhá a dokonce to leze i po stromech. A když to kousne, tak to hodně bolí. Alespoň jsem o tom něco četl...

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 153 | Diskuse

Karel Trčálek

Black Friday, den předčasného narození Páně

Ceny padají, boží království přichází. Tak nějak by to mohlo vypadat v ráji. Vše skoro zadarmo a nad tím se vznášejí andělé

24.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 362 | Diskuse
VIP
Počet článků 116 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 2125

Každodenní perla na: www.klar-knihy.cz

Definice současného románu - sled prchavých epizod, které dávají životu smysl...

Česká literatura? Plytký brak nebo pozérská nuda.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.