Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Génius, co se skrýval v hospodě

30. 08. 2017 12:32:29
Když přestanete pít, vypadá svět nudně. Všechno to, co bylo tak zářivé, vášnivé, barvité a fantasktní, je najednou šedivé jako popel. Půl srdce jste spálili v té žhoucí výhni chlastu a zbytek je okoralý jako starý chleba.

Musíte si zvykat, že váš život má své všední obrysy a v nich hledat povyražení. Je to o to těžší, když se v celých Čechách rozhostila taková postmoderní nuda. Jenže pravý génius ví, že za dveřmi klepou už další dobrodružství...

„Jak jdou kšefty?“ zeptal se Michal na baru.

Kouč si jen povzdechl. „Dáš si frťana?“

„Právě jsem přišel o ledvinu...“

Michal si po tom, co daroval ledvinu, sám sebe hleděl. Vlastně mu přišlo vhod, že jeho syn měl ten úraz. Možná mu to zachránilo krk, protože jinak by jistě do toho znovu spadl. Jeho vůle byla slabá, zato strach o život byl jako u každého alkoholika velký. Jako kdyby všechny skvělé vlastnosti, které za dvacet let pití poztrácel, musel v sobě zase najít.

„Co dělá Hans?“ zeptal se Kouče.

„Hans“ byl místní pijan, typická figurka. Chlastal se železnou pravidelností, většinou až do zavíračky. Nebyl ani mladý ani starý, hubený ani tlustý, velký ani malý, prostě nenápadný týpek. Na všechno měl názor, všude byl, všechno znal, všemu rozuměl. Za pivo vždycky pružně změnil názor. Zásadní bylo, aby si to s nikým příliš nerozlil...

„Hansi, skoč mi pro cigára.“

„Co za to?“

Byl to takový český Honza. Přechytralý za pecí, co už dávno tuší, že ho nikde nic moc nečeká. Všude dobře, doma nejlíp. Při své lenosti měl čas „surfovat“, vzdělat se a mudrovat. Když někdo potřeboval spočítat alimenty, obrátil se na Hanse. Za panáka vám poradil. Vyznal se v politice, ekonomii, gastronomii, algebře, historii, kosmologii, metalurgii, filosofii. Jeho jméno nikdo neznal, pro hosty byl Hans, talent pro všechno.

„To už tady bylo,“ byla jeho oblíbená věta.

Každý náznak úpadku srovnával se starým Římem. Jeho polozvdělanost ho přímo lákala k tomu, aby citoval. Občas Orwella, občas Haška. Základ jeho názorů byl v tom, že Evropa spěje do kopru. Podívejte se, jak Řím, když si nedal pozor, vyvrátili barbaři. Stačilo, že římani zpohodlněli, že jim vládla hrstka mocných, že už neuměli bojovat.

Česká hospoda byla studnice moudrosti. Všichni rozuměli úplně všemu, ale Hans byl geniální. Když se napil, chrlil ze sebe data, krále, bitvy, historické příklady. Hosti ho za to obdivovali. Uměl spočítat osmimístná čísla z hlavy, zapískat Marseillaisu, ubalit cigaretu. Byl to zapřísáhlý liberál, kterého děsila každá změna.

„Tebe je u baru škoda!“ říkal Kouč, když za něj Hans zaskočil, zatímco si skočil domů zašukat.

Hans mezi všemi opilci perlil. Sedal tady bývalý vekslák, boxer, námořník, učitel, bachař, zvěrolékař. Já byl pro ně novinář - pisálek. Patřil jsem k cizím, k těm nahoře. Příliš jsem se ušpinil, ve zlatých devadesátkách. Ta nedůvěra ke všem úspěšným by se dala krájet. Každý štamgast se cítí být zneuznaný a mezi nimi vynikal právě Hans.

„Viděls ty přičmoudlíky?“ vykládal na záchodě, „tady bejvala prádelna. Znáš princip bělení?“

Chrlil na mě své rozumy a já si šel umýt ruce. Znal jsem až příliš dobře kecy o tom neznámém živlu, co by se měl „vyprat“. Do naší útulné hospody, bývalé prádelny, vlezli arabští studenti.

„Ty nás brzy sežerou!“ řekl Hans a omýval si ruce.

Bylo mi to jedno, jen mě udivilo, že ho nevidím v zrcadle. Stál hned vedle mě a já jsem viděl jen sám sebe.

„Jsou jako mloci!“ řekl Hans.

Všichni jsme si tady rozuměli. Bylo tak snadné přikyvovat. Stačila moudrá geniální Hansova slova. Jeden katastrofický scénář stíhal druhý. Bílý muž vymírá. Evropa zanikne. Muslimové nás vyvraždí. Chystá se nové peklo na zemi. Hansova představivost neznala mezí. Všechno podpíral příklady, důkazy z historie. Za dveřmi běsnila krize. Jestli nepřišla vloni, přijde určitě zítra. A všude kolem stále ta nudná česká průměrnost. Postmoderna se převalovala jako Leviathan.

„Se ti něco nelíbí?“ vyptával se.

„Ty se mi nelíbíš!“

Pamatuju, jak vstal od stolu. Okny sem dopadalo slunce, ale Hans nevrhal vůbec žádný stín! Bylo to zvláštní. Několikrát jsem zavrávoral, ale nakonec jsem ho trefil. Dva tvrdé direkty stačily...

Napil jsem se kafe a zapálil si. Uvědomil jsem si, že jsem Hanse neviděl od té doby, co jsem se vrátil z protialkoholické léčebny.

„No jo,“ mávl Kouč rukou, „sem chodí takových magorů...“

53. kapitola z knihy Otcovství

Autor: Jan Klar | středa 30.8.2017 12:32 | karma článku: 19.98 | přečteno: 727x

Další články blogera

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 18.16 | Přečteno: 753 | Diskuse

Jan Klar

Malý kluk má velkého "oidipáka"

Matějovi bylo dávno osmnáct a přesto by mu vůbec nevadilo, kdyby si mohl zalézt k mámě do vany. Vždycky tajně zažárlil, když uviděl mladšího brášku nebo sestru, že si leží s mámou v horké vaně.

15.11.2017 v 12:13 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 828 | Diskuse

Jan Klar

Miluju tu ženu za volantem...

Viktor neměl moc rád, když viděl ženy řídit auto. Za ty roky ježdění si ověřil, že jejich chování na silnicích je rozporuplné. U mužů bylo všechno jasné, tam byla předem platná pravidla

8.11.2017 v 12:37 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 848 | Diskuse

Jan Klar

Způsob, jak přijít o panenství

„A tys ještě neměla kluka?!“ zeptala se její kamarádka. Na gymplu v úzkém kroužku to probíraly stále dokola. Už jí z toho fakt zvonilo v uších, jak si o ní vyprávěly, že je ještě panna.

31.10.2017 v 12:06 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 1279 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Dáma minimálně s dvěma P

Pořádkumilovnost a vstřícnost. Takové dobré vlastnosti. Ale někdy se jimi jejich nositel/ka dokáže těm kolem doslova zprotivit. Nevěříte?

24.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jiří Turner

Tak soudržky a soudrzí, karty na stůl!

Vždy mě pobaví, když po zveřejnění článku, kterým vyjadřuji svůj názor na komunisty a jim podobné, se mě soudruzi a jejich sympatizanti snaží v diskusi napadat tak, aby nemuseli veřejně odtajňovat své přesvědčení, což mě těší.

24.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 117 | Diskuse

Milan Šupa

Co jsou Zákony Boží?

Zákony Stvořitele nemohou být zákony, pocházejícími od lidí, ale musí být Zákony přírodními. Zákony vesmírnými, nebo univerzálními.

24.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 137 | Diskuse

Pavel Nitka

Má svoboda v předposledním roce normalizace aneb Jak jsem se bál medvěda

A kdo by se taky té šelmy nebál? Je to velké, má to drápy, má to zuby, rychle to běhá a dokonce to leze i po stromech. A když to kousne, tak to hodně bolí. Alespoň jsem o tom něco četl...

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 159 | Diskuse

Karel Trčálek

Black Friday, den předčasného narození Páně

Ceny padají, boží království přichází. Tak nějak by to mohlo vypadat v ráji. Vše skoro zadarmo a nad tím se vznášejí andělé

24.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 393 | Diskuse
VIP
Počet článků 116 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 2125

Každodenní perla na: www.klar-knihy.cz

Definice současného románu - sled prchavých epizod, které dávají životu smysl...

Česká literatura? Plytký brak nebo pozérská nuda.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.