Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mladý a neklidný mazánek s kravatou

16. 05. 2018 12:46:14
Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

Kdo nebyl nikdy na úřadu práce, nic v životě nepoznal. Pavel ukončil práci na magistrátu a druhý den se už nahlásil jako nezaměstnaný. Věděl, že mu na státním úřadu zaplatí sociální pojištění a také, že mu dají do začátku nějaké peníze. Potřeboval je jako sůl pro rozjezd firmy. Ve svých třiceti letech se rozhodl, že začne podnikat. Byl to jeho dětský sen a ten se rozhodl uskutečnit. „Nehledám práci,“ řekl na rovinu, když ho přijali v kanceláři č. 13.

„Ale bez toho vám nemůžeme poskytnout dávky,“ řekla hezká blonďatá brýlatá slečna.

„Já chci začít podnikat,“ řekl, „já se vás o nic neprosím, chci jen téhle společnosti sloužit. Když mě podpoříte, začnu do roka vytvářet nové pracovní příležitosti.“

„Máte živnostenský list?“

Na živnostenský list zatím nepomyslel. Rozhodl se ze dne na den, když ho jeho náměstkyně vytočila do nepříčetnosti. Dal okamžitou výpověď a pak se nosil jako páv po magistrátu. Však ještě uvidíte, jako by říkal, jaký ze mě bude nový Bill Gates! Jednou to tady celé koupím, myslel si a opustil starou budovu městské radnice. Pak nastoupil do autobusu a zavolal své mamince o peníze.

„Tak dobře, Pájo," vzdychla.

Brýlatá slečna si ho skepticky prohlédla. „Nejdřív musíte přinést koncesi k podnikání. Zatím vás zařadím do registru uchazečů. Tady máte seznam těch, co nabízejí práci...“

Samá nudná místa, která nechtěl nikdo dělat: metař, soustružník, poštovní doručovatel, kuchař a číšník.

„Já se vrátím,“ řekl slečně, když netrpělivě koukala.

Pavel ještě nikdy nezažil takové ponížení. Rozhodl se, že udělá všechno proto, aby si vylepšil reputaci. Zašel do luxusního obchodu a koupil si byznys oblek a boty z krokodýlí kůže. A k tomu několik kravat. Nakonec obešel firmy podle seznamu od brýlaté slečny. Všude udělal ohromující dojem, ale nikde žádné nabízené místo nedostal. Za necelý měsíc se vrátil na úřad práce.

„Ty dylino,“ řekla jedna uchazečka, „kdo má čas tady stát frontu? Myslej si, že nás můžou buzerovat!“

Na lavičkách seděla rozmanitá společnost. Žádní chudáci, spíš všední lidé, somráci, holky, staré kuplířky, fluktuanti, světští. Pavel se ve svém obleku mezi nimi vyjímal dost nepatřičně. Zářil novotou a nadšením. Dvě tlusté ženy vedle něj kouřily, i když to bylo zakázané. Jedna měla drdol a růžové šaty a ta druhá šusťáky. Voněly lacinými parfémy. Když se otevřely dveře, nenechaly se z kouření vyrušit. Naskočilo číslo Pavla, i když přišel mezi posledními. „Vidíš to?“ řekla ta s drdolem. „Co se divíš?“ řekla ta druhá, „to byl ňákej pseudochlap...“

Brýlatá slečna si ho překvapeně prohlížela. Líbilo se jí, když měl muž oblek, ale tady by ještě něco vyladila. „Přinesl jsem vám živnosťák,“ řekl Pavel pyšně.

„Dobře, a obešel jste ty firmy?“

Měla chuť mu upravit uzel na kravatě. Navíc vzorek kravaty neladil se vzorkem látky obleku.

„Budete dostávat dávky z průměrné mzdy v rámci rekvalifikace a každý měsíc se mi budete hlásit.“

„A nešla byste na kávu?“

Brýlatá slečna se usmála. Na vizitce na blůzce měla napsáno, že se jmenuje Martina. Pavel z ní byl nadšený. Chtěl by s ní chodit. Dokázat jí, že se z něj stane velký podnikatel.

„Třeba jindy," řekla mu.

Pavel se pustil do zařizování firmy. Věděl, že musí působit profesionálně, až k němu zavítá první klient. Pronajal si kancelář v centru a pak si koupil vybavení. Počítač s internetem je dneska nutnost. Musí si do něj natáhnout databáze a oslovovat podnikatele. Věřil, že do několika měsíců bude mít síť klientů. Něco si přinesl ještě z magistrátu. Využije svých kontaktů ze starých časů.

Byl nadšený jako malý kluk. Konečně může naplnit touhy, které měl už od dětství. Jeho děda byl úspěšný obchodník s obuví. Pavel to dotáhne ještě mnohem dál. Najde si díru na trhu a ovládne celý segment. Přidá trochu marketingu a reklamy. Bude prospěšný sobě i ostatním. Zapíše se do historie lidstva zlatým písmem. Velký muž je ten, který uskuteční velké sny.

Po půl roce přišel naposledy na pracák. „Broučku,“ řekl, „počkám na tebe venku!“

Martina zavřela kancelář a vyšla ven.

Pavel seděl ve žlutém kabrioletu zn. Audi. Výkon sto dvacet kW. Kožené sedačky a automatická převodovka. Dal za něj 450 tisíc od své mámy a 180 tisíc od úřadu práce...

7. kapitola z románu Pseudochlap

Autor: Jan Klar | středa 16.5.2018 12:46 | karma článku: 24.54 | přečteno: 1440x


Další články blogera

Jan Klar

Ta, se kterou teď žiju

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

23.5.2018 v 12:36 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 859 | Diskuse

Jan Klar

Sladký život dámy po padesátce

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

9.5.2018 v 12:08 | Karma článku: 32.57 | Přečteno: 4111 | Diskuse

Jan Klar

Člověče, vy jste grafoman...

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

2.5.2018 v 12:03 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 665 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Kafíčko

Věci ztrácíme a sem tam nacházíme. Kolikrát to jde tak pomalu, že ani netušíme, že něco ztrácíme. Dost filosofie. Jde přece o KAFE. Normální ranní kávičku...

24.5.2018 v 0:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Pražák

Jak mě zapomněli ve vlaku

Jako každý správný pes bych pro svého páníčka udělal cokoli, ale někdy je fakt k zakousnutí. Jako třeba včera. Už ráno se mi zdálo, že je na mě nějak podezřele hodný a když mi dal k snídani buřta, začal jsem tušit zradu.

23.5.2018 v 20:13 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Petr Omelka

Máte problém s úředníky? Nemusíte, staňte se na chvíli mentálně nezpůsobilým

Úřední šiml byl vždycky koněm jankovitým a osedlatelným jen tehdy, pokud vám to sám dovolí. Ale i tak, jako kůň skutečný i tento se dá někdy zvládnout.

23.5.2018 v 17:32 | Karma článku: 20.64 | Přečteno: 643 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Největší parkoviště v ČR – dálnice D1

Pokud po D1 nejezdíte, vnímáte jen zprávy o ní. V duchu toho, že většina zpráv je negativních, slýcháte zejména, že dálnice stojí.

23.5.2018 v 15:30 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Klar

Ta, se kterou teď žiju

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

23.5.2018 v 12:36 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 859 | Diskuse
VIP
Počet článků 99 Celková karma 22.05 Průměrná čtenost 2439

Každodenní perla na: www.klar-knihy.cz

Definice současného románu - sled prchavých epizod, které dávají životu smysl...

Česká literatura? Plytký brak nebo pozérská nuda.

 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.