Máminy milenci z roku nula

13. 06. 2018 12:06:32
Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

Do Karlových dvaceti let mu splývali máminy milenci v paměti. Po tom, co se máma s tátou velmi brzy rozvedla, žila hlavně pro něho. Věděla, že Karel její kamarády špatně snáší. Vnímal spíš její občasné absence než stálou mužskou přítomnost. Až v dospělém věku pochopil, že máma měla víc vážných známostí, které před ním skrývala. Občas se s takovým chlápkem potkali kdesi na Matějské pouti. „Ahoj Vlastíku,“ zavolala na někoho, „tak tohleto je můj Kája.“

„Ahoj strejdo,“ řekl zuřivě.

Většinou mu byli odporní hned odzačátku. Jako nepřátelští vetřelci, co ho chtěli připravit o máminu něhu. Choval se k nim ostražitě a hlídal, aby si vůbec nic nedovolili. Nosil s sebou prak s leteckou gumou, a kdyby na mámu jen sáhli, okamžitě by je střelil skobičkou tak, aby je ruka pálila a oni si to už příště rozmysleli.

„Ten smrad mě strefil!“ zaryčel Vlastík.

Mamka pak s ním dlouho nemluvila. Zabavila mu prak a musel pomáhat umývat nádobí. Kromě vynášení koše to byl ten největší opruz. Přitom si vždycky říkal, co asi dělá jeho táta. Proč mu nepomůže s nádobím? Proč s ním nevystrnadí všechny ty vetřelce? Karel netušil, proč s ním není, ale v duchu mu to ukrutně vyčítal.

O tátovi se u nich nemluvilo. Když v sedmnácti dostal prvního Harryho Pottera, pochopil, že táta je Lord Voldemort. Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Nic než hrobové ticho. Jen knihy odvahy a dobrodružství, které by máma nikdy nečetla. Určitě byly po tátovi, i když mu sama tvrdila, že jsou po dědovi. „Tohle je edice z roku osmdesát, to byl děda už po smrti!“ řekl jednou.

Následovalo další hrobové ticho. Jednou mu řekla, že táta jel do Lybie a nikdy se už nevrátil. Od té doby ho lákalo cestovat. Ale nejdřív, jak chtěla máma, musel něco vystudovat. Protože byl táta stavař, šel na ČVUT, i když ho to zase tak moc nebavilo.

„Jednou pojedu taky do Lybie,“ řekl mámě z trucu.

Když už byl v prváku, přivedla si přítele domů. Myslela si, že Karel bude na kolejích, ale jemu se tam nelíbilo. Doma měl mámin servis, tak proč by to vlastně měnil? Ani žádné kamarády neměl, jenom ty dva, které si v dětství vysníval.

„Můžete se s Ivoškem kamarádit,“ navrhla máma, když se mu nelíbilo, že má doma milence.

„Kamarádit se?“ podivil se.

Karel měl rád všechno, co Ivoš rád neměl. Svobodu, pacifismus, Václava Havla a globalismus. Ivoš byl ze staré školy, z dob, kdy takoví jako on sloužili v Lidových milicích. Byl to starý kádr, který se nesmířil s tím, že už není komunismus.

„Chceš jet na Izvestije?“ zeptal se ho, „mám tam práci a pak můžem zajít na hokej.“

Blížil se právě konec milénia. Karel si neuměl představit, že stráví svátky s neznámým chlapem. Jeho táta by ho nikdy nevzal na hokej, navíc do Moskvy, věděl by, že Karel miluje fotbal. V knihovně našel knihu o Ivo Viktorovi a pochopil, že táta byl fotbalista. Určitě by ho učil střílet góly a Karla by to bavilo. Měl rád vůni zelené trávy. Žádné hokejky a helmy jako vypatlaný gladiátor. Jeho táta nebyl násilník. Nikdy určitě nesloužil v Lidových milicích. Měl svou čest, zásady a principy. Nikdy nebyl ve straně. Takoví jako on trpěli v totalitě. Proto odjel tak daleko a už se nevrátil. Karel po něm na vlastní pěst pátral, ale nikdy se o něm nic nedozvěděl. Byl pro něj životní vzor. Ale jaký to může být vzor, když jste ho nikdy nepoznali?

„Nejsou to Izvestije,“ řekl, „ale Baltica Cup!“

Ivoše to viditelně popudilo. Jeho soudružské srdce se ozvalo. „Pořád je to náš starý dobrý turnaj.“

„Sověti to zas projedou?“

Ivoš zbrunátněl v obličeji. Na pokožce mu vyskákaly rudé fleky. Tvář měl najednou jako z ocele.

„Koleduješ si, smrade!“

Oba dva vstali se zaťatými pěstmi. Ivoš vypadal statnější, jako udělaný pořádný chlap. Karel se začal bát. Naštěstí mu přišli na pomoc kamarádi, Pavel a Havel. Jeden popadl Ivoše zleva a druhý zprava. Chytili ho za pařáty a Ivoše znehybnili. Karel ho chtěl strefit do toho jeho surového ksichtu. Jenže Ivoš vykopl nohu a Karel pocítil bolest, jakou ještě nikdy v životě nepoznal.

„Co to děláte?“ vykřikla máma z kuchyně.

„Promiň, Emilko, nechal jsem se unést!“

Karel se svíjel bolestí a Ivoš musel odejít. V novém tisíciletí už žádný cizí strejda k nim domů nepřišel...

11. kapitola z románu Pseudochlap

Autor: Jan Klar | středa 13.6.2018 12:06 | karma článku: 23.40 | přečteno: 1055x

Další články blogera

Jan Klar

Nesmrtelné Otázky Václava Moravce

Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.

5.12.2023 v 11:52 | Karma článku: 38.59 | Přečteno: 1604 | Diskuse

Jan Klar

Když koně umírají na Taxisově příkopu

Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal

11.10.2023 v 11:52 | Karma článku: 21.18 | Přečteno: 631 | Diskuse

Jan Klar

Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus

Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.

20.9.2023 v 11:52 | Karma článku: 33.42 | Přečteno: 899 | Diskuse

Jan Klar

Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová

Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová

9.8.2023 v 11:50 | Karma článku: 29.24 | Přečteno: 1170 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 20.56 | Přečteno: 289 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 286 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 502 | Diskuse
VIP
Počet článků 240 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1276

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...