Chtěla by ses vyspat s černochem?

11. 07. 2018 12:05:56
Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

„Řekni, Marti, chtěla by ses vyspat s černochem?“ zeptala se náměstkyně, když jsme už měly asi pátou sklenku vína. Nikdy jsme nebyly ještě tak důvěrné jako včera večer. Z porady stavebních úřadů jsme se přesunuly do hotelu, který nám platil jeden velký investor. K hezkému apartmánu jsme dostaly ještě pozvánku na wellnes do Havaj clubu. V hotelu byl velmi exotický personál, hodně cizinců, chlapík, co nás obsluhoval, byl tmavý, jako kdyby přijel z Tichomořského ostrova. „Já nevím,“ odpověděla jsem a asi se trochu začervenala.

„Zůstaneme tady dozejtra dovečera. Naši chlapi si nás budou aspoň víc vážit!“ řekla náměstkyně rezolutně.

Zůstaly jsme tady a já si to užívám. Relax, bazén, vířivka a teď havajská masáž. Ležím nahá na lehátku a cítím, jak mě masér mazlí, jako kdyby mě měl umazlit. Pouští havajskou hudbu a při masáži tancuje. Přes zadeček mám osušku a už vůbec neřeším, jestli nejsem moc nahá. Jeho předloktí mi kloužou po těle jako hadi. Jsou silná a příjemně hebká. Hladí mi kůži na zádech a já vrním blahem. Hlavou mi běží spousta myšlenek. Nakonec ve mně narůstá milostná touha...

„Fine?“ zeptá se černý masér.

Usmívám se a raději zase zavírám oči. Myslím na to, že život je o dost barevnější, než se může zdát. Chtěla bych toho tolik zažít! Díky tomu, že jsem povýšila, mám nečekané možnosti. Stýkám se s primátorem, velkými zvířaty, s náměstkyní jsme kamarádky. Na holku z vesnice, kde byl jen kravín a jedna hospoda, toho není málo. Kdyby Karel nebyl takový, jaký je, byla bych naprosto spokojená.

„Zlato,“ řekl smutně, „co kdybysme měli mimčo?“

Nechápu, co ho to napadlo. Nikdy o žádném pejsku, potažmo dítěti, ještě nikdy nemluvil. Věnoval se vždycky sám sobě: fotbal, pivo, gauč a jeho máma. Mám podezření, že to řekl proto, že jsem povýšila. Najednou by si přál usadit se a hnal by mě na mateřskou. Žárlí na to, že on zůstal na úřadu jako obyčejný referent.

„Já se na to ještě necítím,“ řekla jsem.

Je pravda, že je nám přes třicet. Ale to v dnešní době není tragédie, dítě můžu mít za pár let.

„Nejsi už nejmladší,“ řekl s divným úsměvem.

Vůbec neví o tom, že jsem nedávno vysadila antikoncepci. Prostě to zatím napřišlo a basta. Nechci si tím lámat hlavu. Navíc mi děti zatím ještě vůbec nic neříkají, hrozně vřískají a slintají. Viděla jsem to doma, jak to chodí: kluk na vysokou a holka do kravína. Mateřský instinkt jsem cestou do města úplně poztrácela.

Tady v hotelu je můj svět. Mezinárodní úroveň, luxus, kam se podíváš. Ještě nikdy jsem nebyla tak ubytovaná jako tady. Apartmá s obývákem, ložnicí i balkónem. Spaly jsem s náměstkyní odděleně. Pak jsme si ráno objednaly snídani do postele. Vedle koupelny je i malá sauna, když člověk pocítí touhu se vyhřát. Ale my chtěly jít mezi lidi, vidět, jak relaxují cizinci z celého světa.

„Víš, co je na tom super?“ řekla náměstkyně, když jsme zahlédly paní s vyšlechtěným pudlem.

„Co?“

„Že tady nejsou žádný spratci...“

Kdyby to neřekla, vůbec bych si toho nevšimla. V hotelu byli ubytovaní jen samí dospělí. Žádné matky s ječícími dětmi. I to patřilo ke službám špičkového hotelu. „Já už to mám všechno za sebou,“ řekla náměstkyně, „a na tebe to teprve čeká!“

Mám zavřené oči a vnímám ty doteky. Je to úplně jiné, než když mě doma mazlí Karel. Havajská hudba má jiný rytmus, sladce houpavý, uklidňuje a zároveň vzrušuje. Cítím, jak mě masér hladí a přitom do mě vráží svým tělem. Tancuje do rytmu a dotýká se mě hrudí, břichem a snad i přirozením. Jako kdyby mě chtěl umazlit. Jeho tělo je tak blízko a já se cítím nádherně. Mám pocit zakázaného ovoce. Jsem nahá pod úplně cizím mužem, jako kdybych byla zase v ráji.

Ano, chtěla bych poznat ztracený ráj. Vždycky jsem hledala sílu, která by mě chránila. Na venkově to byl hrubý muž. Jenže já odmala vím, že je i jiná síla. A nemyslím tu v kostele. Je to původní síla, která v nás dřímá. Možná ne tady v upocených Čechách, ale ještě někde na světě určitě je. A já po ní toužím. Po síle, kterou měl Adam, první muž, tmavý a snědý. Taky já jsem jeho žebro. Chtěla bych s ním splynout, dostat se mu pod kůži, schoulit se mu na hrudník. Potřebuju být s chlapem, který je silnější než já, abych se cítila šťastná!

A za chvíli se zvednu a pojedu za Kájou i s jeho malým kašpárkem...

15. kapitola z románu Pseudochlap

Autor: Jan Klar | středa 11.7.2018 12:05 | karma článku: 26.43 | přečteno: 3612x

Další články blogera

Jan Klar

Marketingový mág čaruje

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

14.11.2018 v 12:06 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 591 | Diskuse

Jan Klar

Ta, která porodila mého muže

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

7.11.2018 v 12:06 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 948 | Diskuse

Jan Klar

Béčkový hrdina v manželské posteli

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

31.10.2018 v 12:06 | Karma článku: 23.72 | Přečteno: 1085 | Diskuse

Jan Klar

Šedesátiletá šťabajzna k nakousnutí

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

24.10.2018 v 12:06 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 1301 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Konopa

Recenze knihy Konec manipulace – už s vámi nebudou orat!

Aneb: Jak se stát komunikační šelmou a vyběhnout s blbečkama, kteří jsou přesvědčeni o své bezmezné, povětšinou nejenom diskutérské genialitě.

14.11.2018 v 17:38 | Karma článku: 8.66 | Přečteno: 232 |

Jan Klar

Marketingový mág čaruje

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

14.11.2018 v 12:06 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 591 | Diskuse

Marek Valiček

Všechny holky chtěj bejt princeznama, ale stávaj se z nich lokomotivy

"...jó, představy. Vo nich bych mohla vykládat mýrumcýrum vod rána do večera, a pořád by to bylo málo."

14.11.2018 v 12:03 | Karma článku: 23.92 | Přečteno: 1273 | Diskuse

Libuše Palková

Děvko!

Míru jsem poznala celkem náhodou. Opalovala jsem se poblíž tenisových kurtů, ne z nějakých konkrétních důvodů , ale protože koupalište otvítá až od června a jinde volný travnatý pažit, kde bych se chtěla vystavovat, prostě nebyl.

14.11.2018 v 10:55 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 2122 | Diskuse

Blog Info

Viktorie Besó: Superžena jsem jen občas!

Chtěla psát cestopisy, ale píše erotické texty. Že je to podivné? Možná. Knihy napsala už ale celkem čtyři. Po Dívce s vůní manga je tu další kniha, tentokrát příběh o tajemstvích a síle ženské spirituality. Zasoutěžte si o ni!

14.11.2018 v 8:08 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 757 | Diskuse
VIP
Počet článků 113 Celková karma 23.41 Průměrná čtenost 2317

Každodenní perla na: www.klar-knihy.cz

Definice současného románu - sled prchavých epizod, které dávají životu smysl...

Česká literatura? Plytký brak nebo pozérská nuda.

 

Najdete na iDNES.cz