Deník spisovatele - politika je legrační, pane Balaštíku

10. 02. 2019 8:17:36
Měl by se spisovatel zabývat i politikou? Samozřejmě, že ano, pokud by politika výrazně zasahovala do našich životů, ovlivňovala by náš osud tak, že by to bylo velké téma pro vyjádření doby.

Měl by se spisovatel zabývat i politikou? Samozřejmě, že ano, pokud by politika výrazně zasahovala do našich životů, ovlivňovala by náš osud tak, že by to bylo velké téma pro vyjádření doby. Jenže dnes je velká ideologie, která přetváří osudy, už dávno mrtvá a ty zbytky, které stále kolem sebe vnímáme, jsou příliš marginální. Pokud je politika velká, bude i román s politickým obsahem velký, v opačném případě, jestli se zabývá tím, co je už bezvýznamné, bude také bezvýznamný.

Dostal se mi do rukou časopis Host, ve kterém pan Balaštík volá po próze s politicko-společenským laděním. Už zřejmě delší čas touží po tom, aby byla próza opět zrcadlem politiky, jako možná naposledy v době Pražského jara a později i disentu. Nechce se smířit s tím, že téměř už třicet let je próza mimo ideologická témata a díky tomu, jak si on myslí, je na okraji zájmu. Myslím, že se velmi mýlí. Próza je dnes na okraji zájmu, protože nedokáže vyjádřit skutečný život.

Je slabostí literární scény, že uhýbá před tím, co je skutečné, a místo toho preferuje okrajovosti. Pokud si pan Balaštík myslí, že cesta je ve vydávání knih o druhé světové nebo o Dálném východu, je to jeho věc, já osobně si to nemyslím. Oba dobře víme, že Fukuyamův "konec dějin" může znít až literárně nadneseně, ale přesto zatím vyjadřuje dobu líp, než různá snění o návratu doby angažovanosti. Velké ideologie měly svůj hrob v Osvětimi a v Gulagu a k žádnému vzkříšení nedošlo.

Tady stojí za to zauvažovat, co je to vlastně postmoderna? Jestli je to pouhé mezidobí, kdy se moderní epocha vyčerpala, nebo je to spíš začátek úplně jiné epochy, kterou neumíme pojmenovat. Po poválečné obnově se začalo ukazovat, že lidé už nechtějí konat velké dobro, ale hlavně se chtějí mít dobře a žít svobodně. To se na Západě projevilo v šedesátkách, které jsou poslední odezvou na moderní éru. Myslím, že taková tvůrčí emancipace jako tehdy se dosud nezopakovala.

V půlce sedmdesátek definoval Lyotard to, co bylo nabíledni. Velký příběh moderní epochy se skončil. Začalo se brát v potaz, že každý může mít svůj malý příběh, který je roven tomu druhému. Ať je už bílý nebo černý, Rus nebo Američan, chytrý či hloupý, všichni mají právo na svůj příběh. Díky tomu jsme dospěli do bezideologické éry. Svět je dnes globální, těžko ve své rozmanitosti politicky uchopitelný.

Převratné objevy, které s sebou nesla moderní éra, se skončily. Zůstal už jen jeden velký objev a tím je člověk sám. Jeho individualita, svoboda, osobní jedinečnost a rozporuplnost. Už dávno, ale dnes v informační době ještě víc, žijeme napůl reálně a napůl virtuálně, mimo jednoznačná fakta. A tady jsme v centru dění, které bychom měli zachytit, popsat to, co člověk zažívá, aby byla literatura brána opět vážně.

Jenže o tom se nic v časopisu Host nedočtu. No co, aspoň ho o prázdninách použiju na chalupě v krbu na podpal...

Autor: Jan Klar | neděle 10.2.2019 8:17 | karma článku: 13.56 | přečteno: 222x

Další články blogera

Jan Klar

Prodejná holka je ta nejlepší

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

20.2.2019 v 11:45 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 617 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jan Klar

Co bych neudělala kvůli interview?

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

13.2.2019 v 12:06 | Karma článku: 17.05 | Přečteno: 519 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Moje facebooková nezávislost

Jedna kolegyně zde psala o FB závislosti jednoho kolegy. Nevím, zda je to pravda či fikce a na FB si to neověřím. FB mne nezaujal, spíš jen občas inspiroval ke psaní.

20.2.2019 v 18:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

David Dvořák

Paní ministryně mobilních operátorů ... na slovíčko.

Mezi prostým lidem můžete občas zaslechnout, že kdo chce – ten najde způsob a kdo nechce, ten najde výmluvu. Pokud byť jen na okamžik připustíte, že máte zastupovat onen prostý lid, měl bych pro vás inspiraci ...

20.2.2019 v 16:54 | Karma článku: 29.72 | Přečteno: 463 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Byl jsem sociální případ, ale naštěstí jsem o tom nevěděl

Začínala sedmdesátá léta. Já měl krátce po vojně a v mém bezuzdném řádění najednou přišel zlom. Jak to říci? Vypůjčím si známý verš - „Byla krásná jak nebe, já viděl sám sebe, jak sedám si blíž.“

20.2.2019 v 15:39 | Karma článku: 32.22 | Přečteno: 722 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Ruská garda

V roce 1683 jedenáctiletý Petr Alexejevič, syn cara Alexeje Michajloviče, založil v zábavní vesnici pro carskou rodinu a vyšší šlechtu Preobraženskoje u Moskvy zábavní vojenský pluk pro dětské vojenské hry ...

20.2.2019 v 15:16 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 306 | Diskuse

Libuše Palková

Čím víc jazyků znáte, tím spíš jste za blázna

Tato parafráze rčení, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, vyjadřuje jeden poznatek:Pokud mluvíme s někým, kdo žil delší dobu v cizině, anebo tam stále žije a stavil se doma jen tak na skok, stává se, že mu občas nerozumíme.

20.2.2019 v 12:25 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 1002 | Diskuse
VIP
Počet článků 132 Celková karma 17.73 Průměrná čtenost 2120

Každodenní perla na: www.klar-knihy.cz

Definice současného románu - sled prchavých epizod, které dávají životu smysl...

Česká literatura? Plytký brak nebo pozérská nuda.

 

Najdete na iDNES.cz