Deník spisovatele - pádné důvody, proč píšu Pseudochlapa

16. 06. 2019 8:06:55
Jestliže chce člověk dnes psát, měl by mít co říct, jinak se utopí v záplavě průměrné marnosti. Zvláště, když chce psát romány, v době, kdy jsou příběhy už vybrakované, totálně zreprodukované,

Jestliže chce člověk dnes psát, měl by mít co říct, jinak se utopí v záplavě průměrné marnosti. Zvláště, když chce psát romány, v době, kdy jsou příběhy už vybrakované, totálně zreprodukované, v době masmédií, televize, videoklipů a selfíček. V situaci, kdy román nic neobjevuje, nic neříká, nemá smysl přiživovat jeho produkci. Pokud nevznikne autentický příběh jednotlivce, který čelí současným klišé, přežitkům a módním iluzím, bylo by lepší ho nepsat vůbec.

Proč tedy píšu Pseudochlapa? Myslím si, že jsem našel odpovídající formu a také obsah, abych něco nového řekl. Náš život je rozředěný, žijeme ho po kouskách, klipovitě, epizodně, jako by bez celkového smyslu, který si do něj trochu zoufale zpětně dosazujeme. Dnešní román, pokud se má vrátit k velkému příběhu, musí epizodnost světa zachytit. Sáhodlouhá lineární popisnost vzala za své, není v ní nic objevného, hlavně nevystihuje to, co opravdu dnes žijeme.

A my stále žijeme velké příběhy, jen je v klipovité době nevidíme. Jedním z nich, možná tím největším příběhem, je "chlapství". To co bylo v minulosti trvalé, je dnes dokonale znejistělé. Najednou, po všech těch staletích, kdy byl muž mužem, jsou dnešní chlapci konfrontováni s úplně jinými nároky. Jsou vychováváni ženami, bez chlapských vzorů, ať už svými osamělými matkami nebo přecitlivělými učitelkami. Zatímco ženy mají zelenou, muži jsou vyoutovaní.

Pseudochlap, v našem případě Karel, nemá žádný vzor. Ale pro jeho růst je nutná identifikace a také imitace. Karel ale nemá koho napodobovat, tudíž se stává sám sobě imitací. Nikdo od něj ani nic jiného nečeká. Společnost klade důraz na jiné vzory, hlavně na ty alternativní. Ano, alternativa je jedna z realit dneška, proto je i Karel alternativní. Promítá se to do jeho všedního života i do jeho snů. Jako kdyby měl jeho život víc podob, které není schopen spojit do skutečnosti.

Dnes, mnohem víc než jindy, se fikce mísí s realitou. Jestliže dřív bylo zdání vymezeno světem víry nebo oficiální ideologií, v dnešní době jakoby fikce neomezeně pronikala do reality. Už nerozeznáme, co je pravda a co je iluze, žijeme všechno dohromady. Co je naše skutečnost? Jsou alter ega Pavel anebo Havel pouhá fikce? Nebo jsou něčím, čím Karel autenticky žije, aby naplnil svou existenci?

Jinou možnost totiž evidentně ani nemá. Je pod tlakem nároků, které na něj kladou jeho matka, družka a vlastně i celá společnost. Měl by být takový, nebo onaký, prostě jiný, alternativní (dosaď si citlivý a pečovatelský), ale když dojde na činy, čekají, že se bude chovat jako muž. Jeho únik do fikce je zcela logický, stejně jako do fikce unikají miliardy jiných, ať už sněním nebo ujížděním na sociálních sítích.

A co teprve, až mu Marta porodí syna? Co bude Karel dělat, až bude jako "pseudochlap" tomu ubohému miminku za vzor...

Ukázka z knihy Deník spisovatele

Autor: Jan Klar | neděle 16.6.2019 8:06 | karma článku: 17.42 | přečteno: 279x

Další články blogera

Jan Klar

Deník spisovatele - ach ta česká potřeba falešné skromnosti...

Zdá se, že v Čechách už dlouho převládá podivuhodný mýtus o tom, že ten, kdo opravdu v něčem vyniká, je zároveň pokorný i skromný. Bez toho je dotyčný zřejmě jen pozér a velkohubý suverén.

10.11.2019 v 9:07 | Karma článku: 19.87 | Přečteno: 357 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - postmoderna aneb ošklivá žába na prameni

Zdá se, že definovat naši dobu jedním termínem je nemožné. Na začátku byla postmoderna, ve filosofii a v literatuře, ale s ní ruku v ruce přišly další vlivy, které ještě víc společnost rozmělnily

3.11.2019 v 8:52 | Karma článku: 17.39 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - jak snadno se krade v mediálním prostoru

Už jsem si zvykl, že originalita s sebou nese izolovanost a nepochopení, zvlášť když žijeme v přebulvarizovaném světě. Je pravda, že to tak bylo do jisté míry vždycky,

27.10.2019 v 8:17 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 292 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - proč nejsem sluníčkářem a ani buranem?

Žiju v zemi, která má ve svém znaku lva, a která, symbolicky řečeno, se sama sobě snaží požírat vlastní ocas. Přestože dospěla k blahobytu a má demokratické výdobytky, jaké nikdy neměla,

20.10.2019 v 8:41 | Karma článku: 24.23 | Přečteno: 688 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Sebepoškozování i sebevražda za lidskou zpověď

Je opravdu gender aktivista, psycholog Jiří Procházka, tak "zbytečným člověkem", jak jsem se dočetla v jedné diskuzi, kde se hovořilo na téma významu boje gender aktivistů ve věcech prosazování lidských práv LGBT ve společnosti?

15.11.2019 v 9:24 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 219 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Jaká byla Olga Havlová?

Zvláštní. Byla to dáma se vším všudy, taková česká Mona Lisa, která měla záhadný a velmi nenápadný úsměv. Byla neovlivnitelná, byla tak svá, že ji někdo těžko mohl zastínit. Olga Havlová si zaslouží ty největší pocty za r. 1989.

15.11.2019 v 8:30 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 473 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Když někdo tak moc vadí, v tu chvíli to už nebývá o něm

Chvilkaři vadí. Vadí kdekomu, ostatně i já pár výhrad mám. Podle slov Václava Klause nás vracejí před listopad 1989, podle mnoha lidí jsou to výkřikáři, co staví program na neuskutečnitelném požadavku, jsou zbyteční. Ale kdepak...

15.11.2019 v 6:00 | Karma článku: 18.51 | Přečteno: 482 | Diskuse

Beata Krusic

Slovo, jméno, síla, pocit...

Slova. Mají svou barvu, sílu, moc, fluidum, kod.... , krásu, melodii, něžnost, zvukomalebnost, příběh, ale i nepříjemnost, odpornost, nudu i šeď. Slovo a jeho zvuk je nositelem informace. Já se krátce zaměřím jen na ta povznášející.

15.11.2019 v 0:01 | Karma článku: 4.94 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Kdož sů Boží bojovníci a zákoóna jeého

Tak začíná husitský chorál, ke kterému se stále hlásíme. Zněl za totáče, když se nesla zástava s rudou hvězdou, zní dál i dnes s křesťanskými symboly. Zdá se, že husitství máme v genech a stále nás spojuje.

14.11.2019 v 20:59 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 275 | Diskuse
VIP
Počet článků 176 Celková karma 19.55 Průměrná čtenost 1713

Román Pseudochlap každou středu zdarma na: www.klar-knihy.cz

 

 

Najdete na iDNES.cz