Deník spisovatele – konzervativní liberál s prosociálním cítěním
Každý z nás si hledá svůj způsob, jakým se ideově dívá na svět. Nedávno mi padl do očí citát od Exupéryho, který jsem si kdysi zapsal: „Jestli není přípustné, aby jediný člověk zotročil masu, je stejně nepřípustné, aby masa rozdrtila jediného člověka“. To je humanistické vyznání, které mi připadá jako jasná maxima, podle které se lidstvo může řídit. Je v něm totiž přesně to, na co se i dnes často zapomíná: důraz na individualitu. V každé době jako by se stále objevovaly tendence, které tento přístup potlačují nebo vytěsňují ve prospěch tzv. dobra celku nebo určité skupiny, ať už je to třeba národ anebo pohlaví případně rasa.
Humanismus je přitom v základech evropské civilizace. Ať už v antickém počátku demokracie potažmo ideálu rozvoje člověka nebo v křesťanském soucitu s těmi nejslabšími. Zásadně se rozvinul v renesanci, vyznával řecké ctnosti, smysl pro dobro a také, což považuji za důležité, pro umění. Takto silný přístup k člověku se objevil znovu v osvícenství. Svoboda, rovnost, bratrství byla krásná idea, vyznávala rozum, vědecký přístup, ale utopila se v krvi teroru. Důraz na svobodu jedince se rovností a bratrstvím oslabil natolik, že ho pohltily různé totality 20. století. Jejich aspekty popsal jeden z mnoha humanistů své doby George Orwell.
Po druhé světové válce se rozvinul liberalismus. Jsou v něm vidět stopy starého libertarianismu, osvícenského volnomyšlenkářství, rozvinula se lidská práva a umožnilo se dát šanci prakticky každému. V šanci, že můžu sám ovlivnit svůj osud, bez tradičních bariér, je naakumulovaný obrovský lidský kapitál. Přístup ke zdrojům není samozřejmě ideální. Proto být čistokrevným liberálem může zamlžovat obzory. Antická filosofie nás naučila, že jsme společenští tvorové. Máme společné vazby a tradice, ale též potřeby anebo zájmy. Pro šťastný život člověka je proto nutná vazba na své blízké a vzájemná pomoc.
Humanistický přístup nelze napasovat do pojmu liberalismu. Proto se také vnímám jako konzervativní liberál se silným sociálním cítěním. Oba tyto přívlastky jsou nutné, aby člověk nepropadl extrému. Není možné hlásat svobodu bez vědomí souvislostí. Jenže většinou je tomu bohužel naopak a mnoho lidí pro přívlastky nevidí podstatu. Svou svobodu prodají za pár drobných, vymění ji za jistotu. Jenže jediná jistota je „duše“, ta určuje náš život, naši smysluplnost. Kdo hledá spásu v boji za emancipaci menšin nebo v pokračování rodu, nemá nakonec vůbec nic. Proto je socialismus nebo konzervativismus sám o sobě neživotný.
Bohužel naše společnost opět propadá do krajních poloh. Na jedné straně tenduje k zparchantění, neboť přebírá politickou korektnost. Pozitivní diskriminace podle kolektivních znaků je internacionální totalita, která dusí společnost. Druhá poloha je konzervativismus, který zdůrazňuje soukromý majetek, rodinu nebo národ. Jeho krajnost je nacionalistická a uzavírá nás do módu nezralosti. Čím je společnost dospělejší, tím silnější by měla být středová liberální síla, která prosazuje svobodu, občanskou odpovědnost a neutrální přístup k lidským právům…
Chtěl bych věřit, že naše společnost nebude stále víc parchantět a dokonce, že bude jednou i dospělá.
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |