Deník spisovatele – trapné chvilky, když experti začnou řešit roušku
Vidím-li všechny ty covidové experty, kteří dnes coby zaměstnanci státu tak rádi exhibují v médiích a straší lidi, přemýšlím, jak daleko ještě může společnost ve svém mentálním zploštění asi zajít. Jednorozměrnost našeho života v západní společnosti spočívá v konzumní bavlnce, která nás chrání před jakýmkoliv zraněním (včetně koronaviru). A jestliže přijde ohrožení, zůstává nám už jen jedna víra a to víra ve vědecký poznatek, který aplikují experti podle svých specializací. Jednotlivě dosahují účinku a dohromady dosahují ještě větší zranitelnosti člověka. Kolektivní imunita tím bohužel ztrácí svou přirozenou ochrannou funkci.
Vadí mi technokratismus, který se neptá, co způsobí expertní zásah do společnosti. Zajímá nás jen okamžité riziko, bolest, která se zdá být tak nesnesitelná, že raději zničíme to ostatní. Expert vidí virózu, je jí mentálně fascinován, má hračku k řešení, ale jako pravý autista se neptá, jaké to má souvislosti. Není to jen o ekonomice, jak si myslí kdejaký kramář, který expertovi posluhuje, je to o společnosti jako celku. Zdraví není věc pouze fyzická, proto mě zaráží, že se např. zarouškují děti na několik sezón, aniž se tuší, jak nesmyslně se omezí jejich socializace. Člověk ke svému životu potřebuje tvář druhého (Levinas).
Naše společnost je výrazně solidární a to je dobře. Má smysl chránit ty, kdo se chránit nedokáží. Stát by měl tak postupovat vždy: zajistit respirátory starým a nemocným, a pak je to jen na nich. Právě osobní zodpovědnost je vyšším rozměrem našeho života. Bez něj přežíváme, vyhýbáme se riziku, nejsme svobodní. Většině to možná nevadí nebo jim to vyhovuje. Jestliže nám expert řekne, že budeme nosit roušku x-let, je to cesta k tomu, že ji budeme nosit navždy. Ztratíme sami sebe, hlubší rozměr života, protože neverbalita je prvotní komunikace. Na počátku nebylo slovo, na počátku byla tvář toho druhého.
Ale tohle vykládejte různým sociopatům. Mít vysoké IQ neznamená, že mám sociální inteligenci. Je opravdu neštěstí, když expert, který ovládá svůj úzký speciální obor, začne řešit „nekonečno“. Epidemiolog, který vrhne do karantény všechny a všechno, se chová jak slon v porcelánu. Je to stejné, jako když fyzik filosofuje o vesmíru. Nějak mu tam začne lidstvo vadit a tak ho zdegraduje, ačkoliv jen člověk je původcem obrazu, který si o vesmíru děláme. A v té chladné fyzikální kobce by se nám fakt jen těžko žilo. Ale jak sociopatovi vysvětlit, že život je o něčem jiném, co je mimo vědecké chápání.
Život musí v sobě nést jisté tajemství, zázrak či milost. Pak má význam naděje, optimismus a víra. Vždyť i přístup k viróze může být dvojí: jeden velí k zodpovědnosti, ochotě riskovat, posilovat imunitu, žít v čistotě, sportovat, být na sluníčku, držet si odstup, ale usmívat se na lidi; zatímco ten druhý velí k represi, k uniformitě, k dušení se, k depresi, k asociálnosti, k dehumanizaci a k asexualitě. Kdybychom žili opravdu ve svobodném státě, jak jsme si přáli, mohli bychom si dobrovolně vybrat, kterou cestou se chceme vydat.
Být na smrtelné posteli, vážně bych nechtěl, aby mi dal poslední útěchu nějaký dnešní specialista, který by mi mohl tak akorát sdělit: „Pane kolego, měl jste nosit roušku…“
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Zaplavené ulice, desítky výjezdů hasičů
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padají i kroupy. Při bouřkách a dešti může od...
Pětiletá holčička se ztratila při výletě na Šumavě, ušla dva kilometry
Po pětileté holčičce pátrali v neděli dopoledne policisté, horská služba i vrtulník. Dívka se...
Když se běží pro miminka do dlaně. Pohyb pomáhá předčasně narozeným dětem
Tak malé, že se vám vejdou do dlaně. Řeč je o předčasně narozených dětech, které stráví začátek...
V predátorských titulech publikovala i Nerudová. Bylo to dávno, hájí se
Danuše Nerudová je lídr kandidátky STAN a také aspiruje na post europoslankyně. Česko by ráda...