Deník spisovatele – když vlády soutěží o to, která bude ta nejzločinnější
Epidemie koronaviru celosvětově ukazuje, že navzdory vědě a technice, vyspělým technologiím, může převládnout obyčejný lidský strach a úzkost, dávný atavistický pud, který nás z 21. století vrací do středověku. Kdyby na nás hleděli ze svých talířů zelení mužíčci, určitě by užasli, jak tak inteligentní bytosti řeší problém s viry, které jsou odjakživa součástí jejich biosystému. Zatímco na digitální viry jsme schopni vyrobit účinnou ochranu a žít s nimi v relativním klidu, zásah do našich těl v nás vyvolává panické reakce hodné 14. století. Opět známe jedinou cestu, a to zabednit se ve svých příbytcích a nepřátelsky pozorovat okolí.
Plošná opatření jsou v podstatě zločinem proti lidskosti. Jakmile se lidstvo bojí, ztrácí evidentně rozum. Pomocí vyspělých technologií řeší primitivní čísla, namísto toho, aby stroje využívalo sofistikovaně. Předně (jak ví u nás ti rozumnější) by mělo selektovat, zaměřit se na ty, které virus ohrožuje, shromáždit údaje o seniorech a zdravotně rizikových. Právě jen tyto lidi by měl stát technicky chránit nebo izolovat. Tedy i to tzv. chytré trasování by se mělo zaměřit pouze na tyto skupiny, co nejvíc je chránit příp. jim poskytnout nejlepší zdravotní péči. Všichni ostatní by měli normálně žít, protože jen tím mohou přispět k dobru celku.
Nesmysl o tom, že se musí všichni zavřít, opanoval státy. Nejsme totalitní Čína, která kvůli několika nakaženým zavírá města. Naše výhoda je naše demokracie, svoboda, která přináší invenci. Jen chytré řešení je lidské, což ovšem mnozí nechápou. Jestliže to zvládáme v medicíně, zacílit a šetrně operovat, měli bychom to zvládat vždycky. Zadusit na rok nebo dva celou společnost je zločin, za který by měl být soud. Není možné se dívat na to, jak se devastuje život. Každý máme jen ten svůj a nikdo nemá právo nám ukrást několik let. Každý život je cenný, nejen ten, který chráníme, nýbrž i ten, který nenecháme vyrůst.
Naprosto chápu ty, kdo se cítí být ohroženi. Mohou patřit mezi rizikové, bojí se viru, žádají od druhých ohledy. Jen by si měli přiznat, že v úzkosti člověk nemyslí racionálně. Největší agrese vyrůstá ze strachu, proto mnozí z nich hledají vnější nepřátele. Dnešní hysterii živí i média, která cítí velkou poptávku. Kdo nedbá na opatření, je vyvrhel, zejména rouška se stala kladivem na čarodějnice. Stačilo by se trochu zamyslet, že nejvíc nás chrání vlastní hygiena. Když si držíme rozumný distanc, je rouška cosi, co ztrácí svou magii. Kus hadru, který omezuje naše dýchání, a co hůř, který nás zbavuje naší lidskosti.
Je velmi snadné stát se opět primitivním kmenem. Jestli si nedáme pozor, můžeme přijít o svou civilizaci. Při každé další příležitosti, když nám to nadiktuje strach, zadusíme život. Upřednostníme nářek těch, co se bojí, ale tím přijdeme o invenci a tím pádem o budoucnost. Jedině chytrost nás odlišuje od středověku. Osvícenský rozum si žádá otevřenost, opak vede k tmářství. To by nám řekli i ti zelení mužíčci. Dav, který nosí hadr na puse, sám sebe degraduje na roveň dnešních fanatiků, v islámských státech, ve kterých se kamenují ženy např. za to, že sejmutím nikábu odhalí tvář, aby se na nás vesele usmály…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |