Deník spisovatele – jako potomek Němců říkám bacha na Němce...
Jestliže si vítěz německých voleb vytknul za hlavní cíl své vlády klima (klimaregierung), je třeba zbystřit pozornost. To už vážně nevnímáme, jaký je to absurdní nesmysl? Chtějí snad vítězné strany v Německu bojovat za klima nad Německem nebo snad nad Evropou nebo dokonce nad celou Zemí? Není to trochu příliš pyšné a charakteristické pro národ, který už několikrát v dějinách prokázal do nebe volající pýchu a pocit vyvolenosti germánské rasy? Na tom mě fascinuje typický znak ideologie, totiž čím větší kravina, tím vážnější úsilí o její dosažení. Zdá se, že lidé opět při zírání do svých monitorů ztrácejí soudnost.
Nemá smysl připomínat, jak směšně nejdřív vyhlíželi různí Hitlerové nebo další megalomani. Jo, kdyby se v Německu dohodli, že jejich cílem je další zlepšování ovzduší, neřekl bych ani popel. Byla by to jejich věc, mohla by jít ruku v ruce s dalšími počiny, které zvyšují kvalitu života, ale nešla by proti lidské přirozenosti. Každá utopie je totiž protipřirozená, to už přece známe od J.J. Rousseaua, který chtěl, aby se zkažení lidé vrátili zpět do přírody, ale sám si užíval zámecké pohodlí. Jenže zasel sémě utopismu, které napáchalo na světě obrovské škody. Stačilo, aby se po hegelovsku začalo dosahovat čistě absolutních cílů.
Ani klima nemůže být žádné zlaté tele, byť dnes pochopit, že příroda se mění trvale, je asi nadměrný intelektuální výkon. Chtít bezuhlíkové klima je stejná zhovadilost jako poručit větru a dešti, a je děsivé, kolik velkých chlapců a dívek tomu opět věří. Asi si potřebují odložit mozek na podnos nového božství. Kdyby tomu tak nebylo, viděli by, že máme dnes nejlepší ovzduší za posledních x-desetiletí. Chce to jen po masarykovsku pracovat, měnit strukturu lesů a plodin. Jenže to nepřináší mediální pozornost, kterou mnozí tak potřebují. A naivní aktivistky s žalem bych popravdě nahnal do lesa sázet stromky.
Ne, taky nemiluji kouř ze spalovacích motorů, jenže to neznamená, že by se měly zakázat. Chce to jen hledat toleranci, pravou matku lidskosti. Je to stejné jako s kuřáky, ať si auta jezdí, ale v husté aglomeraci, kde ohrožují zdraví lidí, by se měla omezit. Nechápu, co je na tom neřešitelného, proč by to neměli majitelé aut pochopit. Na dálnici nikoho neohrožují, ani na běžných silnicích. Ale další extrém je, když takového závodníka potkáte při stoupání v Krkonoších. Je normální, aby v národním parku jezdili turisté autem na vrcholky hor? Tuhle nějací motorkáři chtěli zdolat Sněžku, ale naštěstí uvízli v Obřím dole.
Jestli něco lidem chybí, pak je to soudnost. Přesto si myslím, že Česko má na to být ostrůvkem umírněnosti. Ano, je v tom něco, čemu se u nás říká "ojebávání", ale proti různým dogmatikům je to šťastná vlastnost. Moderní dějiny jsou toho nejlepším důkazem, jak s námi neblaze smýkali šílenci ze Západu na Východ. A kde je fanatismus, který něco zakazuje, tam je vždy tyranie. Ale na druhou stranu svoboda není to, že si můžu jezdit kam chci a jak chci. Svoboda je zodpovědnost, čím víc jí máme, tím větší variabilita rozhodování. Kdo nemá žádnou zodpovědnost, ten většinou sedí v nějakém vězení: Anebo, ještě hůř, v koncentráku...
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |