"Jedinou cestou je zbavit se všech pout a okovů. Když v sobě nezničíte všechny své zábrany, konvence, předsudky, nikdy nic nevytvoříte..."

No nevím, mezi umělci se najde pestrá galerie do nadšených revolucionářů po zarputilé reakcionáře, kteří hlásali často mnohem zhůvěřilejší myšlenky než korektnost - a jaká vytvořili díla

Ukazte mi velkeho umelce, ktery zil jako reakcionar a byl plny zabran, konvenci a predsudku...

Chtělo by se říct, že nesporné pravdy, které v blogu zmiňujete, jsou tak samozřejmé a dějinami mnohdy i krvavě ověřené, že není potřeba je vůbec zmiňovat. Jak v historii někdo začal mluvit o výlučnosti a následně “utlačování” rasy, národa, třídy, méněcennosti, ponížení, vině, odplatě a oprávněnosti či dokonce vyšším poslání a vůli prozřetelnosti, byl na obzoru průšvih, někdy i světových rozměrů. Tohle retro, jak vy říkáte, regrese, je opravdu zase v módě, pohnutky jsou, byť zabalené do omelety progresivistických hesel a sloganů, stále stejné: prosadit privilegia, nezasloužená, neoprávněná, vylhaná. Léčit vlastní nedostatečnost nalezením viníka, vždy vně a bez osobního zavinění. Samo slovo “korektnost” dává odpověď- snahu o korekci skutečnosti, pravdy. S pomocí jakých nástrojů? Co může vzniknout Korekcí pravdy? Jen lež, polopravda, naleštěná informační bída. A to ještě jen za pomoci brutální cenzury, ignorování, vytěsňování, zamlčování, represe, kvót, “pozitivní” diskriminace, preferencí, privilegií,... a už i vyhazování z práce, ničení profesních, vědeckých a společenských kariér, napadání, pronásledování, včetně fyzických útoků. A za potlesku čističů, strážců brány. Na té bráně je ovšem napsáno: Zanechte všech nadějí, kdož vstupujete. Je to peklo.

Díky za článek.

S tím co jste napsal, zejména v závěru blogu, nelze jinak než souhlasit.

Prozraďte - atentát Samozřejmě ještě není.

Tak hlavně se nebrat moc vážně;)) Skromný dotaz. Umíte to?(Proč se na tohle Jana Klara sakra musim ptát a neni mi to jasný...):))

...mám ráda spisovatelku Boženu Němcovou. Nepatřila nikam. Patřila jen svým dětem a svému snu. Aťsi že naivnímu. Byla svobodnější než všichni kolem. Je tam u ní přesto neublížená vyváženost. Mužský, ženský svět. Prazákladní síla: Potřeb, lásky, sexu, opory, pokory a odvahy. Objevila, co svobodnému člověku udělá malá zapouzdřená zpozdilá komunita. Kolik nesvobody ho tyhle měšťácké přetvářky stojí. Možná jsem nemoderní...za mne pořád hvězda literatury...když už jsme u těch ženských. A...patos a tyjátr? Taky nerada. Ale bílý heterochlap zkrátka buď věčně nadává, nebo kníká, nebo přebral růžovou knihovnu a hraje dámský tyjátr. Tak to máte, člověče, pak těžké.;)

Hezký čas prosince Vám přeju.

Nic si z toho nedělejte, já vašemu textu taky nerozumím...